Dangerous and Unfathomable

1. část

Peníze? Na co? Stačí mít okolo sebe milující lidi a hlavně vlastní rodinu.

Je to tak zvláštní. Víte to, jak se chovám doma. To, jak se doma oblékám a jak hovořím s rodiči a se svým bratrem.
Škola a kamarádi. Můj jediný únik od mé přítomné a udivující reality. 

Být doma se svým otcem je pro mě spíše za trest. Nemyslím že jen pro mě, ale i pro zbytek členů naší rodiny.

Abych vás trochu uvedla do děje. Moje matka vydělává s otcem spousty peněz, jelikož vlastní jednu z nejúspěšnějších firem východního pobřeží Ameriky.
Můj bratr Mike, který je starší o čtyři roky, doma už vůbec nebývá. Naposledy, co ho otec uhodil, Mikovi došla trpělivost a tak se sbalil a odstěhoval se do Anglie, kam teď právě míříme i my. Mike mě tu sice nechtěl nechávat, ale pochopila jsem, když odešel. Otec Mika mlátil pomalu každý den.

Právě teď koukám z okýnka u auta na míjící se přírodu a silnice, okolo které projíždíme. Sbohem Florido. Krásné pláže. Oceáne. 

Školu jsem zakončila před měsícem úspěšně maturitní zkouškou. Měla jsem v plánu jít s kamarádkou Vanesou studovat vysokou školu. Jenže po přijetí na školu mi otec oznámil, ať si zabalím, že se stěhujeme do Anglie. Byla to od něj šílená podpásovka. Né, že bych na to od něj nebyla zvyklá, ale tohle mě od něj hodně mrzelo, jako spousta dalších věcí za posledních devatenáct let.
Nezbývalo mi nic jiného, než se ze školy odvolat a se vším se tu rozloučit. Bylo hrozné, opustit svou nejlepší kamarádku, kterou znám od dětství, ale i tenhle bezvadný stát a město ve kterém jsem vyrůstala. Každý večer jsem se procházela po parku, který jsem na tomhle městě nejvíce zbožňovala. Ten klid, ta vůně rostlin a stromů. Zamilovaní lidé, kteří se držely za ruce a vypadaly opravdu šťastně.
Bylo mi to líto. Vysvětlení důvodu proč vlastně odjíždíme, mi bylo řečeno, ať se nestarám. Ano. Vím, že jsem plnoletá a vy si říkáte, proč se otci nepostavím nebo mu neřeknu svůj názor, ale poslechnu ho a stěhuji se také.  Věřte mi, že jsem to několikrát zkoušela a ani jednou to nedopadlo dobře.

Můj otec pro mě není ani zdaleka otec. Je to hajzl, který ničí naší rodinu a jediné co dělá, nám ubližuje.
Ten jeho slovník. To, jak se musíme vyjadřovat i když jsme spolu doma sami. Mezi sebou musíme hovořit pouze spisovně a nepoužívat žádná vulgární slova. Chodit se v domě musí zásadně jen v elegantním stylu. To znamená v šatech a v botách na podpatcích. Zčesané vlasy do drdolu neboli do ulízlého culíku.
Bratr vždy musel chodit v kvádru a košili. To ho samozřejmě už nebavilo. Kolikrát se otci snažil vysvětlit, že tohle není život, který vedou normální rodiny, ale místo toho dostal pořádně seřezáno. Ať mu tekla krev z nosu, ať se na zemi kroutil a řval na něj, že to bolí, on nikdy nepřestal. Pokaždé, co jsem se ho snažila já nebo matka bránit, dostali jsme také.

Moje matka. No, jak bych vám ji popsala. Ať dělá co dělá, pořád je to jednou moje máma a já ji mám ráda. Je to za poslední dva roky taková tichá myška rodiny. Myslím, že z mého otce jí už i trochu přeskočilo, ale komu ne. Tolikrát jí uhodil, tolikrát jí ponížil před známými. Je to chudák, ale pořád nechápu, proč nás nikdy nesbalila a neodešla od něj. Bylo by nám bez něj o mnohem líp než s ním.

A to je moje rodina. Vím, že se mají lidi i mnohem hůře, ale i tak tuhle domácnost nesnáším. Možná máme nějaké ty peníze. Fajn máme spousty peněz. Máme dokonalý barák, no spíše vilu, ze které se mi dělá až špatně. Všechny předražené věci, co vidím kamkoli se hnu. Mám hrozně ráda obyčejné věci, to je asi důvod proč tu všechno nenávidím.
Jediné, co by mi stačilo je změna mého otce.

Jmenuji se Angela Fox, přátelé mi říkají Angee. Je mi, jak už jsem uvedla devatenáct let.

Teď vám budu popisovat, jak probíhal můj život.

Doufám, že se vám tento příběh bude líbit :)
Vítejte u Nové knihy :)