Dangerous and Unfathomable

31. část

S Gemmou jsme probíraly ještě spoustu dalších věcí. Zjistila jsem,  že pracuje pro Mike a že už do něj byla zamilovaná rok, co pod ním pracovala.  Uvědomila jsem si,  že jsme si v mnoha věcí velice podobné, což mě těší. Jak já tu holku zbožňuji.

"Ještě jednou ti děkuji Angee. Za všechno." usmála se, když jsme stály před naším domem.

"I já ti děkuji. " pohladila jsem ji po rameni a vystoupila z auta.

"Brzy se ozvu, zatím ahoj. " zatroubila, když vyjížděla z našeho pozemku.

Je půl osmé a já mám být za půl hodiny už připravená. Rozeběhla jsem se okamžitě do domu, abych vše stihla.
Hodila jsem rychlou sprchu a pak se začala připravovat.
Jemně jsem se nalíčila, vyžehlila si vlasy a nakonec na sebe navlékla nové šaty.
Jako doplnění jsem si obula černé balerínky a malou černou kabelku.

V tu chvíli, když jsem si obouvala druhou botu se rozezněl domem náš hlasitý zvonek.
Do kabelky jsem si dala pár bankovek, telefon a klíče od bytu.

"Páni." řekla Dany, když mě zahlédla a dala si ruce před pusu.

"Sluší ti to. " obejmula mě a já ji objetí s radostí obětovala.

"Taky nejsi k zahození. " zasmála jsem se a ona do mě strčila s uraženým výrazem.

Pěšky jsme šly asi patnáct minut,  v tuhle dobu jsem byla velice ráda, že jsem si na nohy nevzala boty na podpadku, jelikož by mi asi po deseti metrech upadly nohy.

"Tak jsme tu. " zastavily jsme před velikým domem. Hodně se podobá tomu našemu, takže Niallovi rodiče na tom budou s penězi asi tak jako ti moji.

"Má krásný dům. " řekla jsem Dany a pomalu se za ni rozešla po kamenných schodech k domu.

"To ano. Niallův táta je zaměstnaný jako velice úspěšný právník a jeho matka myslím, že pracuje, jako jeho asistentka. " zasmála se a zavrtěla hlavou.

Lidí tu je opravdu přehnaně moc. Poznávám i některé známé tváře od nás ze školy. Proplétáme se už asi pět minut mezi davem lidí a snažíme se najít Marcuse s Kim.

"Dany stůj! Támhle jsou. " křikla jsem na ní, když jsem je zahlédla u bazénu na terase, jak debatují.

"Tak pojď, jdeme za nimi. " chytla mě za ruku a táhla k bazénu, kde se nacházejí naši kamarádi.

"Nazdárek lidi. " přivítal nás Markus a hned nás s Dany vtáhl do objetí.

"Co jsi dnes dělala Angee?" zeptala se mě Kim a podala mi do ruky drink.

"Byla nakupovat s Dany a pak se jen tak poflakovala. " zasmála jsem se. Přeci ji nemůžu říct, že jsem byla s Harryho ségrou na kafi.
No dobře,  říct to mohu,  ale chci se co nejvíce vyhnout jejich výslechům.

Byli už asi tak přibližně dvě hodiny ráno a já se rozhodla jít si pro poslední pití a pak se vydat domů. Kim je někde s nějakým chlapcem, který se jí líbí už delší dobu a Marcus s Dany ani nevím.

"Angee viď? " uslyšela jsem za sebou hlas, když jsem usedla na židli.

"Ano. Niall?" udělala jsem zamyšlený pohled stejně, jako on.

"Bingo. Je to jedna jedna. " upil ze svého kelímku a přisedl si ke mně. Co si pamatuji naposledy tak to je milý chlapec.

"Moc tě párty nebaví viď? " zeptal se mě.

"No, jak kdy. " zakroutila jsem ústy a porozhlédla se po místnosti.

"Máte krásný dům. " usmála jsem se na něj a on se zazubil a ukázal mi tak řadu bílých zubů.

"Tady jsi, celou dobu tě tyvole hledám a ty tu nabaluješ nějakou buchtu." otočila jsem se za známým chraplavým hlasem a střetla se s těma jeho mechovýma očima.
Oba jsme na sebe koukali s udiveným výrazem, který se poté obrátil na nezajímavý.

Uhnul ode mě pohledem a já udělala to samé.

"Už tam máme jít?" zeptal se ho Niall a já se rozhlížela po okolí, jestli někde neuvidím někoho známého.

"Už jsme tam být měli." okřikl ho Harry a rozešel se pryč.

"Děkuji za chvilkovou a milou společnost. Měj se Angee." Niall se semnou mile rozloučil a zmizel v davu lidí.

Dopila jsem drink ze svého kelímku a rozhodla se jít konečně domů. Po cestě z párty jsem se ještě rozhlížela, jestli někde neuvidím někoho z mých kamarádů, ale když už jsem byla na cestě pryč,  tak jsem to vzdala.

Ušla jsem tak dvacet metrů a jako na potvoru začalo příšerně pršet. Studené kapky dopadaly na mé šaty a odhalené končetiny.
Déšť mám ráda, ale zrovna teď bych byla radši kdyby nepršelo.
Byla jsem už i trochu promrzlá a celá se třásla, ruce jsem si skřížila na prsou a snažila se zahřát.
Cesta se mi zdála příliš nekonečná.
Najednou vedle mě začalo zpomalovat černé auto a já se raději neohlížela a více zrychlila na kroku.

"Nasedni." křikl po mně chraplavý hlas a já leknutím trochu sebou cukla.

Tak tebe jsem chlapče opravdu nečekala.