#1. misto FanFikce#
Můj život, úplná katastrofa. Chování mého otce přesahovalo snad přes všechny hranice. Dívka, která doma chodí pouze ustrojená a pěkně načesaná. Ano, tohle jsem přesně já. Alkohol, kluby nebo snad drogy? Ne. Tohle se v mém živ...
Ráno mě probudilo vyzvánění telefonu. Nebyl to budík, ale nějaký hovor. Chvíli jsem se divila, kdo mi volá takhle brzy ráno. Když jsem ztěží rozlepila oční víčka, všude po pokoji panovala ještě tma. Dostala jsem se s Harryho sevření a natáhla se pro svůj telefon, který ležel na nočním stolku. Jsou čtyři hodiny ráno a na displeji mi svítí kolonka s nápisem máma.
Rychle jsem vylezla z postele a zalezla si do koupelny, kterou jsem hned zamkla.
"Ano mami? Stalo se něco?" Zeptala jsem se hned, jelikož jsem se opravdu bála. Je moc brzy, aby mi volala kvůli nějaké blbosti.
"Ahoj zlatíčko, tak ráda tě slyším." Uslyšela jsem hlas mé matky a do očí se mi hned nahrnuly slzy, když jsem slyšela, jak vzlyká i ona.
"Také tě moc ráda slyším." Setřela jsem slzu, která mi stékala po tváři.
"Angee vím, že ráno vstáváš do školy, ale potřebovala jsem už vědět, jak se máš, ale hlavně jsem tě chtěla slyšet." Opět zavzlykala a i jsem slyšela, že se trochu Zasmála.
"To vůbec nevadí mami. Proč jsi nezavolala už dřív?" Zeptala jsem se a čekala na její odpověď. Chci ji mít u sebe a pevně ji obejmout.
"Tvůj otec mi zabavil telefon, abych ti nevolala. Až teď jsem ho našla schovaný ve skříni v jeho pracovně." Řekla smutným hlasem a mně bylo šíleně líto, že ona tam furt zůstala.
"Zabavil? On nechtěl, aby jsi mi zavolala?" Pověděla jsem velice sklesle. I když je můj otec Hajzl, pořad mě od malinka vychovával a nějaký ten cit ke mně mít musí, ale očividně jsem se hodně spletla. Je mi to líto, mrzí mě to, že mu je úplně jedno, co teď dělám a kde jsem. A to, že vzal mé matce telefon je už přes čáru.
"Ano zlatíčko. Ale to teď neneřeš. Jak ti je u Mike?" Pověděla už šťastnějším hlasem a já se trochu Usmála.
"Je mi tu skvěle. Cítím se konečně, jako normální holka a tak volná. Kdy se uvidíme?" Zeptala jsem se s nadějí v hlase, že by to mohlo být už zítra. Opravdu mi chybí a to jsou to teprve dva dny.
"Zlatíčko, hned jak bude čas ozvu se a někde se sejdeme. Zítra ti ještě zavolám. Našla jsi kreditní kartu?" Pověděla opět, ale už potišeji, nejspíše aby nevzbudila otce.
"Dobře mami. Ano našla, ale nemohu si ji vzít." Začala jsem odporovat a kroutit hlavou ze strany na stranu. Je to moje matka a já si nevydělávám, ale aby mi dala kartu určitě se spousty penězi, to od ni nemůžu přijmout.
"Ty si ji vzít musíš. Nepracuješ a nemáš si jak vydělat. Na té kartě je spousty peněz a já chci vědět, že se o sebe mas jak postarat. Prostě tu kartu si nech a já budu více v klidu." Řekla rázným hlasem a já věděla, že odmlouvat nemá moc cenu.
"Dobře." Usmála jsem i když to nemohla vidět a hlasitě si oddechla, že zase zvítězila.
"Zlatíčko, jdi už spát. Dobrou noc a mám tě moc ráda. Opatruj se a Pozdravuj bratra." Rozloučila se semnou a já se odebrala zpět do pokoje, kde jsem se přitulila opět k Harrymu a rychle upadla do říše snů.
Ráno Tentokrát mě vzbudil nepříjemný zvuk budíku. Cítím se hrozně ospale a sotva otevírám oči. Máchla jsem rukou vedle sebe a došlo mi, že Harry už vedle mě neleží. Vstala jsem z postele a zamířila do koupelny, jestli tam není, ale nic. Hodila jsem si rychlou sprchu a šla se upravit a vyčistit si zuby. Vlasy jsem nechala volně spadlé a rozešla se ke skříni. Oblékla jsem si na sebe... (obrázek)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A vydala se s taškou dolu do patra.
"Ahoj." Pozdravila jsem Mike, který seděl v kuchyni na barové židli a posnídával toasty.
"Ahoj. Pojď mas tu snídani." Usmál se na mě a já mu slušně poděkovala.
"Pani,ty jsou ale dobré." Mlaskla jsem a on se hlasitě zasmál.
"Jo mimochodem, mám ti od Harryho říci, že tě tu vyzvedne v půl osmé." Usmál se na mě a já si teď uvědomila, že to uvidí Dany, Kim a všichni.
