Uběhlo několik hodin a já se stále nehnula z místa. Přijde mi tojako rok, co tu sedím a čekám na něco, co už nejspíš nepřijde.
Čekám na to, až se tu objeví on. Až vejde dovnitř těchto dveří a najde mě tu sedět na zemi. Já budu uplakaná a zlomená z toho, co jsem se dozvěděla.
On se ke mně skloní a bude se ptát proč tu tak sedím a proč pláču, přitom dá můj pramínek vlasů za ucho.
Vše mu povím a on se jen usměje a poví, že to byl jen špatný sen, obejme mě a bude mě držet u sebe.
V tu chvíli jsem zatřepala hlavou, když se tahle představa dostala do mé hlavy. Slzy opět stékaly po mé tváři a já jen nemohoucně Vstala a odešla do svého pokoje, kde jsem sebou jen plácla na postel a zavřela své unavené oční víčka. On je stále před mýma očima a já s tímhle pocitem usínám. Cítím se tak sama, tak prázdná a úplně bez duše.
Něco mi teď vedle sebe chybí. On.
Šla jsem spát kolem třetí hodiny ráno a ve čtyři mě probudila žízeň. Nemotorně jsem Vstala z postele a došla si do kuchyně pro nějaké to pití. Při cestě jsem si všimla svého telefonu, který de válel na zemi. Displej byl trochu popraskaný a já váhala jestli ho vůbec mám zvednout. Nakonec jsem se pro něj Sklonila a zapla ho, jelikož ho rána o zeď nejspíš vypla.
Dvacet sedm zmeškaných hovorů od Harryho a jedna zpráva.
Harry
Prosím otevři mi. Nenechám tě odejít.
Oči jsem měla opět zaslzené. Vešla jsem na verandu a pohleděla z okna ven. Zastavil se mi dech, když jsem ho zahlédla sedět na kamenných schodech.
Měl ten jeho havraní rozcuch, oči měl úplně oteklé, že přes ně pomalu ani neviděl. Seděl tam jak tělo bez duše a tahal do sebe škodlivý dým z cigarety.
Obešla jsem celý dům a věděla, že tohohle nápadu budu litovat.
ČTEŠ
Dangerous and Unfathomable
Fanfiction#1. misto FanFikce# Můj život, úplná katastrofa. Chování mého otce přesahovalo snad přes všechny hranice. Dívka, která doma chodí pouze ustrojená a pěkně načesaná. Ano, tohle jsem přesně já. Alkohol, kluby nebo snad drogy? Ne. Tohle se v mém živ...
