Dangerous and Unfathomable

42. Část

"Angee, pojď ke mně drahoušku." Přiběhla ke mně máma a vtáhla mě do objetí, hned jak jsem zavřela vchodové dveře od našeho domu.

"Tak ráda tě vidím." Pořádně zesílila svůj stisk a houpala se semnou ze strany na stranu.

"Já tebe taky mami." Usmála jsem se na ní a ona se zaměřila na můj obličej.

"Angee, okamžitě se jdi do pokoje odmalovat než se vrátí otec z Diegem." Řekla máma přísnějším hlasem a mně se rozzářily oči.

"S Diegem? Opravdu?" Chytla jsem jí za ramena a dívala se do jejích očí.

"Ano." Tikala očima sem tam. Vypískla jsem radostí a přeskočila z nohy na nohu. Máma se jen zasmála a ukázala na schodiště, abych si šla odmalovat linky a make-up, co mám asi až moc výrazný podle mé matky.

S pomalými pohyby jsem vykračovala schod po schodu.
Diego? Nemůžu uvěřit tomu, že ho uvidím po takové době. Přesto, jak mi je blízký, jsme neměli šanci se stýkat tak často, jak jsme chtěli. Ano, je pravda, že mě Diego, jakoby vychovával, ale jen do mých šesti let. Pak přišli na svět jeho děti a můj otec mu dával čím dál tím více práce. Teď jsem ráda, že ho vidím jednou za dva měsíce. Tolik mi chybí a teď ho konečně uvidím. Bože, mám takovou radost.
Nakonec ten den  nebude tak špatný.

Vyběhla jsem do pokoje a namířila rovnou do koupelny.
Vzala jsem odličovací tampónky a vše pečlivě odmalovala. Na pokožku jsem nanesla krém a poté jemně řasenkou přejela přes své dlouhé řasy.
Vlasy jsem si svázala do ulízlého drdolu a rychle si ještě došla na toaletu.
Už jsem chtěla vyjít z pokoje, jelikož jsem slyšela známé hlasy, ale včas jsem se zarazila.
Měla jsem na sobě černé skiny s dírami na kolenou a vytahaný modrý svetr. To by mi otec teda dal.
S radostí jsem se vydala rychle ke skříni a vyndala z ní tmavě modré šaty s dlouhými rukávy a doplnila k nim černé lodičky s nízkým podpadkem. Myslím, že takto nemůžu nic pokazit. Vím, že si říkáte, jak je to asi moc přehnané, ale když to tak máte od dětství, zvyknete si.
Rozeběhla jsem se ke schodišti, ale to jsem už zabrzdila, protože jsem dole zahlédla otce, jak s někým komunikuje.
Scházela jsem schod po schodu,abych hned nedostala nějakou kázeň.

"Angelo, jsem rád, že stále dodržuješ naše zvyky. Jinak doufám, že škola je bez problému." Podíval se na mě tvrdým pohledem.

Ano otče, taky si mi nechyběl. A že tě ráda vidím? Ani náhodou.

"Ano otče." Vynuceně jsem se na něj Usmála a svůj pohled přesunula na druhou postarší osobu. Diego. Jakmile mě spatřil měl v očích stejné jiskřičky jako já.

"Tak jsme domluveni." Kývl otec na něj a rozešel se nejspíše do své pracovny. Že bych si připadala jako jeho dcera? Ani omylem.
Jakmile jsem slyšela dobouchnutí dveří, rozeběhla jsem se z posledního schodu a skočila Diegovi do jeho náruči.

"Angee, tak rád tě zase vidím." Pošeptal mi do ucha a udělal semnou pár koleček, když jsem měla nohy ve vzduchu.

"I já tebe." Zasmála jsem se radostně.

"Je z tebe krásná žena." Chytl mě za ruku a protočil dokola. Oba jsme se zasmáli.

"A z tebe čím dál tím krásnější muž." Drkla jsem do něj loktem a poslala mu vzdušnou pusu.

"Jo tak srandičky, srandičky? Starej dědek ze mě je pomalu, cácoro jedna." Objal mě kolem ramen a kráčel semnou do obýváku, kde na stole už byl připravený zeleninový salát, zvlášť na talíři krevety a různé drahé dobroty.

Usedli jsme na gauč a pořádně se pohodlně rozvalili.

"Co Suze a Ellie?" Zeptala jsem se zvědavostí v obličeji. Suze a Ellie jsou jeho dvě krásné dcery. Je na ně hrozně pyšný ať dělají co dělají. Závidím jim, že mají takhle skvělého tátu. Chtěl mě s nimi už několikrát seznámit, ale otec jakoby to vycítil a nikdy to nevyšlo.

"Jsou krásné stejně jako ty. Suze jde letos na právnickou fakultu a Ellie jde pokračovat v tanci." Pyšně se usmál a já měla radost s nim. Hodně krát mi ukazoval video, kde Ellie tančí. Je jako bůh, mohla bych se na ni dívat od rána do večera.

"To moc ráda slyším." Pohladila jsem ho po zádech a on se jen usmíval. Vidím ho ráda šťastného.

Uběhla hodina, co jsme si začali povídat. Otec byl po celou dobu zavřený ve své pracovně a matka za námi občas přišla, ale pak zase odběhla. Diego se mě ptal na školu na mé přátele a já mu vše s radostí pověděla. Vím, že jemu věřit mohu.
Když jsem mu vyprávěla historku s policajtama a kinem, smál se jak pominutý.
Ale zasekla jsem se v části, kdy mi Harry nabídl pomocnou ruku.

"Děje se něco Angee?" Starostlivě na mě pohlédl a já svůj pohled nasměrovala na něj.

"Diego, jak poznáš, že jsi zamilovaný?" Hleděla jsem do jeho očí a v mé hlavě se přehrávalo vše s Harrym.