Telefon jsem položila na noční stolek a opatrně se opět položila na postel. Můj pohled směřoval na prázdný strop. Nevím proč tam koukám a nevím co mám dělat. Je to jak zmatená pohádka, která nejde rozmotat. Nechápu to, před chvíli tu byl a bylo vše zase v pohodě a co jako teď? Teď se to zase posere a bude to takhle dokola a dokola? Co když ona lhala, ale proč měla jeho telefon, proč se ozývaly opravdu hlasy jakoby byly v baru. Nechápu už nic. Jsem naštvaná, jsem hodně naštvaná. Kor, když vím, že byla opět ona v jeho blízkosti.
Opět jsem Popadla svůj telefon a vytočila číslo, které je teď mou jedinou záchranou.
"Ano?" Ozval se z druhé strany telefonu její ospalý hlas.
"Mužů za tebou přiletět?" Řekla jsem jistě a vyčkávala na její odpověď.
"Angee jsi to ty? Jasně, že můžeš. Na tuhle větu čekám věčnost." Zajásala.
"Dobře. Dneska budu odlétat. Zavolám až tam budu. Těším se." Hovor jsem ukončila a par slz začalo stékat po mé tváři.
Od té doby, co jsem se probudila už jsem neusla. V baráku jsem uklidila a pak šla zpět do svého pokoje. Ze skříně jsem vyndala veliký kufr a začala do něj skládat všechno oblečení. Nemám ponětí na jak dlouho tam budu a tak si sebou beru co nejvíce věcí.
Jsou dvě hodiny odpoledne a já sedám do svého auta směr letiště. Harrymu jsem před odjezdem poslala textovou zprávu.
Harry
Víš,všechno je teď tak těžké. Je těžké tě milovat, je těžké být s tebou a všechno to pochopit. Nikdy jsem nebyla takhle šťastná, ale nikdy jsem takhle ani netrpěla. A proto ti dnes dávám sbohem. Miluju tě Stylesi. S Láskou Angee
Na letišti jsem si koupila letenku směr Florida. Bože, jak já se tam na jednu stranu i těším. Na svou nejlepší kamarádku, kterou jsem neviděla už šest měsíců. Zavolala jsem děkanovi, že jsem vážně nemocná a až se uzdravím, tak dorazim do školy. Špatná lež, ale on mi to sežral. Nevím, jestli ví o mě a o Harrym, ale teď už je to jedno, ale i tak si myslím, že to byl jeden z důvodu proč mi tuto omluvu vůbec vzal.
Sedla jsem si na své místo v letadle a zapadla hned do sedačky. Vedle mě se během chvíle posadil mladý muž a ještě jeden starší pán. Naštěstí sedím u okýnka a tak mi vůbec nevadí, že vedle mě vůbec někdo je.
Nasadila jsem si sluchátka do uší a pustila si svou oblíbenou písničku od Ariany Grande.
Ani nevím jak, ale moje oční víčka se začaly zavírat a já usnula.
ČTEŠ
Dangerous and Unfathomable
Фанфик#1. misto FanFikce# Můj život, úplná katastrofa. Chování mého otce přesahovalo snad přes všechny hranice. Dívka, která doma chodí pouze ustrojená a pěkně načesaná. Ano, tohle jsem přesně já. Alkohol, kluby nebo snad drogy? Ne. Tohle se v mém živ...
