"Měla bych jít." Nevinně jsem se Usmála a chytla dveře, abych mohla vystoupit.
Otevřela jsem je, ale jeho ruka mě chytila za loket a já byla nucena se na něj otočit. Proč jeho pohled je tak neodolatelný. Proč se chová, tak jak se chová. Odhání od sebe lidi,kteří by ho chtěli poznat a já věřím, že poznat ho dá sice zabrat, ale stojí to za to. Jenže on to děla těžký, nepustí si k sobě nikoho."Nikdy jsem takhle nedolejzal a zkurveně mě sere, že za tebou musím." Řekl chraplavým a hlubokým hlasem po kterém mi hned vybouchlo stádo motýlů v břiše. Není to jen tím hlasem, je to i tou větou, která jaksi udělala něco s divného s mým tělem.
"Rozletí se ti několik motýlů v břiše." Opakovala se mi Diega věta v hlavě.
"Třeba tě to někdy štvát přestane." Rychle jsem vylezla z auta a rozeběhla se k našemu domu. Za sebou jsem jen slyšela motor a pískání gum.
Vběhla jsem do domu a v chodbě si zula bohy.
"Co jsi tak červená?" Zaslechla jsem mamky hlas a rychle se na ni podívala. Stála opěrná o futra v chodbě.
"Nejsem." Podívala jsem se do zrcadla, které bylo naproti mně a hned zase na ni.
"A jak bylo na zahradě." Zeptala se se zvláštním výrazem a já věděla, že něco tuší.
"Skvěle mami, ale jsem unavená a půjdu už spát. Mám tě ráda." Přešla jsem k ní a dala ji pusu na tvář a pak jsem vybýhala schody do pokoje po dvou.
Zavřela jsem za sebou dveře a sjela po nich na zem. Kolena jsem k sobě přitiskla a objala je rukama.
Proč jsem šla do toho auta. Řekla jsem, že ho to třeba štvát nebude. Dělám si to všechno sama. Co když mu opět naletím a on řekne, že to byla chyba?
Jak myslel to, že zamnou musí furt lést?
Bojím se jeho přítomnosti, ale zároveň ji sama vyhledávám. Něco mi říká, že dělám špatně, ale nemohu se ubránit domu pocitu, který ve mně panuje, když jsem s ním.
Chci ho poznat, chci vědět jaký opravdu je. Každý to s nim určitě vzdal, po tomhle chování, ale já to zvládnu.
Jedno vím jistě a to že tohle všechno je jen maska, jak se bránit.
Jsem tak zvědavá, že tu masku chci odkrýt, chci zjistit, co se pod ni skrývá.
Jediné v co doufám, že se přitom nezamiluju.
Vím, že to bude chtít hodně trpělivosti a mnoho síli a hlavně pořádně odolávat.Vstala jsem a rozešla se do koupelny, kde jsem hodila teplou sprchu a pak se zachumlala do peřin, kde mi v hlavě šrotoval jen on.
ČTEŠ
Dangerous and Unfathomable
Fanfic#1. misto FanFikce# Můj život, úplná katastrofa. Chování mého otce přesahovalo snad přes všechny hranice. Dívka, která doma chodí pouze ustrojená a pěkně načesaná. Ano, tohle jsem přesně já. Alkohol, kluby nebo snad drogy? Ne. Tohle se v mém živ...