Dangerous and Unfathomable

22. část

Přesně tuhle větu jsem si kladla v duchu i já sama pro sebe. Něco bych mu nejraději odpověděla nebo se prostě sebrala a odešla pryč, ale je tu jediný důvod, proč to trpět budu. A ten důvod je můj bratr. 

Jen jsem se na něj otočila a mile se na něj usmála. Šlo vidět, že mou reakci nečekal, jelikož na mě pohlédl nechápavým výrazem.

"Harry, tohle je můj přítel Mike a tohle je jeho sestra. " Mike si s ním podal ruku a na mě jen hodil blbý úšklebek.

"Vy dva se znáte? " zeptal se Mike, když viděl naše výrazy.

"Ano. Chodíme spolu na školu." řekla jsem s úsměvem a vedle sebe jsem slyšela jen uchechnutí. Okamžitě jsem po něm střelila vražedný pohled.

"No tak to je skvělé. A já se bála, že si nebudete rozumět." Gemma se mile usmála a chytla mého bratra za ruku. Neboj Gemmo, k tomu rozhodně nedojde.

Jak tahle milá a usměvavá dívka může mít za bratra takového arogantního pitomce. Nechápu.
Na Mikovi jde vidět, že je opravdu šťastný a za to já jsem velice ráda. Není nic krásnějšího než vidět svého sourozence se jen usmívat a koukat na něj, jak je zaslepený láskou. Závidím mu. Závidím mu to, že našel někoho s kým je opravdu šťastný.

"Angee, jsi tu? " luskl mi Mike před očima.

"Jistě, jaká byla otázka? " zatřepala jsem hlavou a probrala se tak ze svého přemýšlení.

"Co si objednáš." zopakovala Gemma a jen se na mě usmála.

"Dám si krevetový salát." pohlédla jsem na číšníka, který se na mě usmíval od ucha k uchu.

"Hned to bude slečno." mrkl na mě a odešel pryč.

"Já vezmu svou malou sestřičku do restaurace a už ji tu nabaluje obsluha." pošeptal mi Mike do ucha a já se zasmála.

Dneska si tebou Stylesi nenechám zkazit večer.

Měli jsme všichni dojedeno a číšník nám sklidil vše že stolu.
Zavibroval mi telefon a já se podívala, kdo mi píše.

Dany
Dnes v jedenáct u mě před barákem jedeme na párty.

Me
Nechce se mi. Víš, že mě to tam naposledy nebavilo.

Dany
Prosím prosím prosím. Smutně koukám, i když to nevidíš.

Me
Ok.

Dany
Jsi nejlepší.

Telefon jsem uložila do tašky a dál se věnovala mým společníkům.

"Jak to jde ve škole Harry?" zeptala se ho Gemma.

"Jo jde to. " odpověděl ji s nezájmem.

"A co tát.."  chtěla něco povědět, ale Harry ji skočil do řeči.

"V půl jedenácté musím pryč." prohlásil a vytáhl si telefon z kapsy.

"Já bych se chtěla omluvit, že musím také pryč v půl jedenácté." zakroutila jsem ústa a pohlédla na Mike.
K Dany mi to bude trvat zhruba dvacet minut, tak to budu mít akorát, naštěstí už vím její adresu.

"Kam musíš? Vždyť rodiče jsou pryč." zeptal se mě bratr.

"Ano, ale kamarádka mě pozvala na jednu párty." koukla jsem na něj.

"Jen se jdi bavit. " usmála se Gemma a dala Mikeovi pusu na tvář.

"A jak se tam dostaneš? Přijela si semnou?" zeptal se.

"No, tak to jsem trochu nedomyslela." bože, jsem fakt hloupá, vubec mi to nedošlo.

"Víš co?  Stejně jedeme k tobě domu, tak půjč Angee tvoje auto a ona ti ho zítra přiveze?" řekla Gemma a já už teď věděla že jí zbožňuji.

"Ne. " řekl tvrdě Mike.

"Proč ne? " odtáhla se od něj.

"Svoje auto ji nepůjčím." prohlásil rozhodnutě.

"Miku,  nic s ním neudělám slibuji. " udělala jsem na něj psí oči, které vždy fungovali.

"Dobře, ale zítra si pro něj přijedu a jestli tam bude jen malý škrábaneček, tak si mě nepřej." ukázal na mě prstem, jako výhružku. Tomu jsem se jen s Gemmou zasmáli.

"Harry, co by jsi chtěl dělat po škole?" zeptal se ho Mike. No,  to jsem taky zvědavá, co by chtěl zrovna on dělat.

"Popravdě, ještě ani sám nevím. Hodněkrát jsem přemýšlel, ale nikdy jsem nedospěl k pořádnému zaměstnání. Je toho tolika na výběr, že mě to mate." dořekl a upil ze své sklenky ve kterém měl whisky.

Tohle, co teď řekl bylo to nejsrozumitelnější, co kdy vůbec vypustil z úst. Dost mě to překvapilo.

"Tak to tě velice chápu, taky jsem nikdy nevěděl, co bych rád dělal a vlastně ani nevím, jak jsem se dostal do svého zaměstnání, když nad tím tak přemýšlím." zasmál se Mike a Harry s ním.

Ani nevím, jak to uteklo, ale rázem bylo půl jedenácté. Harry si celou dobu povídal s Mikem o různých věcech a vlastně ani nevím pořádně o čem. Párkrát jsem chtěla poslouchat o čem se baví, ale Harry se na mě vždy koukl pohledem, jako neposlouchej cizí rozhovor a tak jsem se věnovala Gemmě.

Zjistila jsem o ní, že ji baví čtení stejně, jako mě. Dokonce měla i ráda literaturu. Tuhle holku jsem si zamilovala. Vyměnily jsme si telefonní číslo, kdyby se náhodou něco dělo nebo jsme si chtěly někde sejít.

"Omlouvám se, ale budu muset jít." zvedla jsem se a se všemi se rozloučila.

"Já už budu muset jít také." řekl hned Harry.

"Jak jedeš? Vždyť jsi pil. " upozornila ho Gemma.

"Neboj sestřičko, jede pro mě Niall." dál ji pusu a šel se rozloučit s Mikem.

Mezitím jsem zaplatila a odešla.