Dangerous and Unfathomable

36. část

"Jsi normální? Rodiče by mě zabili, kdyby mě domu přivezli poldové." křikla po něm jedna dívka naštvaným hlasem a já s ní musela v duchu souhlasit.

"Jezdí tudy přeci jen v pondělí a dnes je neděle." ozval se další klučičí hlas.

"To má Tommy pravdu." přidala se k nim Dany a já na ní přemístila svůj pohled.

No to snad ne. Ona jako chce jít také? To nemyslí vážně.

Koukám, že támhle už přemlouvájí lidi, kteří do toho nechtějí stejně jako já.

"Tak jdeme lidi." zavelel chlapec v modrém triku. Jen sem koukala s naštvaným výrazem na přibližující se Dany s širokým úsměvem a adrenalinem v obličeji.

"Jdeme?" zeptala se mě s natěšením.

"Ne. Do toho nejdu." zakývala jsem hlavou ze strany na stranu.

Nehodlám mít průšvih kvůli nějakému filmu. Vlastně pořád nevím na co jdeme.

"No tak. Bude zábava." zatřepala mi s rukama a udělala štěněčí oči.

"Jo. Sranda bude i až mě otec zabije. A ty oči na mě neplatí." stála jsem si pořád za svým a nehodlala to změnit.

"Ty mě v tom necháš?" odstoupila ode mě o krok dál.

"Dany, pochop..." snažila jsem se z toho jakkoli dostat.

"Nepřemlouvej ji. Ona na to přeci není." rýpl si do mě. A bože Styles.

"Ale ona jde Harry." otočila se na něj Dany s vítězným pohledem.

Drkla jsem do ní loktem a ona na mě přemístila vražedný pohled.

"Jdeš jo?" podíval se na mě a já dlouho přemýšlela.

"Jdu." prskla jsem po něm nepříjemným hlasem, když se snažil něco opět prohlásit.

Chytla jsem Dany za ruku a táhla jí dovnitř vysklenými dveřmi.
Za tohle se budu dlouho proklínat.
Proč je na mě zase tak nepříjemný? Bolí mě to.

Sedly jsme si s Dany vedle ostatních a film kluci spustili během chvíle.
Půlka filmu je pryč a mě to moc nebaví. Teď se proklínám mnohem víc, celou dobu mám v sobě špatný pocit, že se něco stane.
Rozhlédla jsem se kolem sebe a odtrhla tak oči od velikého plátna. Najednou jsem zahlédla Harryho a na něm tu přelíčenou holku.
Tohle jsem vidět nepotřebovala.

"Lidi, benga. Zdrhejte." křikl kluk, který zrovna hlídal u dveří.

Strach ve mě začal stoupat šílenou rychlostí a já už věděla, že bude po mně.
Jakmile jsem viděla všechny vybíhat z rozbitých dveří, rozeběhla jsem se rychle za nimi.
Běžela jsem po velkém chodníku přímo za Dany a velkou partou. Houkačky se stále přibližovaly. Můj dech byl už vyčerpaný a já také, ale i přesto jsem běžela dále.
Všichni zahli k plotu a proběhli někam na louku velkou dírou co v něm byla.
Prolézala jsem také, ale něco mě zastavilo. Chytla jsem se kalhotama za trčící drát a nemohla se od něj odtrhnout.

"Všichni stůjte." ozvalo se hlasitě. Věděla jsem, že jsem v prdeli, dokud mě nechytla něčí ruka za tu mou.

"Dělej pojď." křikl chraplavý hlas a já nohou pořádně škubla až mi drát natrhl nohu.
Sykla jsem velikou bolestí a nepříjemným štípáním.
Harry si všiml mého zranění a hodil si mě na záda. Byla jsem tak mimo, že jsem nic neřikala a jen se modlila, aby vše dobře dopadlo a mně ustála ta nepříjemná bolest.
Běželi jsme šíleně rychle, tedy Harry běžel. Skočil pod nějakou mez a zatlačil mě až dozadu, prsty mi přiložil na ústa ať jsem potichu.

"Kurva. Parchanti, kudy běželi?" zařval rozzuřený policajt, nejspíš.