Zabiju tě, bratříčku!

Kapitola 57.

„A-Akaii...!" vypadlo ze mě rozechvěle, až mě to samotného překvapilo.

Ucítil jsem jeho dech na horké kůži, když se slabě uchechtl. Nic neřekl a sjel rty zlehka po straně mého údu.

Skousl jsem si pevně ret. To nebylo dobrý. Jak po něm pomalu klouzal prsty a ústy mě dohánělo k vrcholu.

Zarýval jsem prsty do matrace ve snaze se alespoň trochu ubránit té slasti. Steny mi i přes mou snahu unikaly. Nemohu říci, že bych tohle nikdy nedělal s holkou, ale Akai si mě tak hezky podrobil, že jsem si s ním připadal skoro jako děvka.

Slast se ještě zintenzivněla a krátce na to jsem vyvrcholil.

Dech jsem měl zrychlený a šátek se mi nepříjemně lepil k obličeji. Vážně jsem teď chtěl vidět jeho výraz.

Odtáhl se a rukama mi sjel ke stehnům, které si posunul do vhodné pozice. Nevznesl jsem žádný protest, a tak do mě pomalu zasunul. Chvíli počkal a trochu se ještě věnoval mému penisu.

Byla to spíš muka, než cokoliv jiného. Dal jsem si ke rtům zápěstí a zakousl se do něj, jak se začal pohybovat. Nevydrželo mu to ale dlouho. Zastavil, celý zasunutý uvnitř a sklonil se ke mně.

„Taigo..." hlesl tiše a nekompromisně mi ruku odtáhl. Za jiných okolností bych mu věnoval alespoň vyčítavý pohled, ale teď jsem se mohl leda lapavě nadechnout.

Sehnul se ještě blíž a rty přejel po mých. Chtěl jsem ho provokovat alespoň s tím, že mu nedaruji polibek, ale opět se začal pohybovat. Ať jsem chtěl nebo ne, z hrdla se mi vydral sten, který umožnil Akaiovi vnořit se mi do rtů. Rezignoval jsem tedy na všechen vzdor a poddal se slasti.

Nebezpečně rychle jsem se dočkal dalšího vrcholu, ale tentokrát ne sám. Akai si dal chvilku pauzu a pak ze mě vyjel a úplně se odtáhnul. Docela mě to zmátlo. Ještě větší šok byl, když mě začal otáčet.

„Ještě jednou to zvládneš," ujistil mě, „Pojď na čtyři."

Kousl jsem se do rtu, abych nezačal zase frflat a poslechl jsem. Akai do mě bez zbytečné prodlevy opět začal přirážet, stále beznadějně vzrušený. Rukou mi sjel k chloubě a věnoval jí ještě trocha pozornosti, abych si to užil víc.

Já jsem zase jednou žmoulal v ruce polštář a snažil se být ticho. Netřeba říkat, že ne s valným úspěchem.

Přesto jsem se dočkal třetího vyvrcholení. Vcelku se mi ulevilo, že se konečně vysvobodím, z šátku i od Akaie. Ten padl vedle mě na postel, ale chytl mě, takže jsem zůstal ležet zády k němu. Chvíli bylo ticho, ale pak mě pustil a sundal mi červenou látku z očí.

Zamžoural jsem před sebe a pak s pomalu posadil. Sjel jsem k němu pohledem.

„No?" pousmál se spokojeně. Snad čekal uznání.

„Jdu do koupelny," zabručel jsem jen a rychle se vypařil z pokoje. Odměnil jsem se dlouhou horkou sprchou a pořádně ze sebe vše smyl. Jen s mi moc nezamlouvala představa, že budu muset převlékat postel. Rozhodl jsem se to nechat na později.

Oblékl jsem se a vylezl ven. Akai mi akorát podal hrnek kávy a sám na pár minut zmizel v koupelně. Už byl skoro čas oběda, tak jsem se neobtěžoval se snídaní. Sedl jsem si na gauč a počkal na Akaie.

Po chvíli přišel, na sobě jen spodní část oblečení. Teplo bylo, což o to, ale stejně mě to nenechávalo klidným. Snad jsem mu trochu záviděl to vyrýsované svalstvo, ale spíš mě rozrušovala představa, že jsem se ho ještě před několika minutami dotýkal, což ještě podporovala bolest na krku od jeho zubů.

„Co se ti nezdá?" ozval se a posadil se vedle. Uvědomil jsem si, že na něj zírám jak pitomec.

„Nic," odsekl jsem nevrle a pohledem sjel k černé obrazovce televize. Akai ale ke mně natáhl ruku a chytl mě za paži aby si mě mohl přitáhnout. Opřel si mě zády o hruď a jednou rukou objal. Zaklonil jsem hlavu a pohlédl na něj nepřátelsky.

„Co je?"

„To se ti to až tak nezamlouvalo?" odfrkl si a pohlédl mi do očí. Na to se těžko odpovídalo.

„Neměl jsem tušení, co se děje," odvětil jsem nakonec.

„To není odpověď na to, jestli se ti to líbilo."

„Hlavně, že ty jsi spokojený," řekl jsem vyhýbavě.

„Říci ‚líbilo se mi to' by tě stálo méně snahy." Nic jsem mu na to neřekl, tak se samolibě usmál a chytl mě za bradu, aby mě následně políbil. Odmítavě jsem ho hryzl do rtu.

„Msta," sykl jsem. Akai mě s mírným úšklebkem pustil.

„Myslíš, že bys byl tak zapšklý, i kdyby ses narodil v opačném pohlaví?" zeptal se zamyšleně. Ta otázka mě zaskočila. Nechápavě jsem na něj pohlédl.

„Ale bylo by to zajímavé. Určitě bys byl tvrdohlavá malá holka..."

„Hrabe ti?"

„Dlouhé vlasy... Mini kraťasy..." vyčítal dál zamyšleně, „Prsa asi menší..."

„Zato tebe by v ženské podobě upálili za čarodějnictví," zavrčel jsem a odtáhl se od něj. Co do něj zase, proboha, vjelo?

Akai se zasmál a pohlédl na mě s podivným výrazem v očích. Vypadal snad... spokojeně, pobaveně?

„Co?" hlesl jsem nejistě. Akai zavrtěl hlavou a napil se kávy. Ještě chvíli jsem ho podezřívavě sledoval, než jsem se i já vrátil s pozorností ke své kávě.

„Nezajdeme někam na oběd?" ozval se náhle.

„Huh? Kam?"

„To je jedno," pokrčil rameny.

„Co ti přeletělo přes nos?"

„Hm?"

„Chováš se divně."

„Co přesně je na tom divného?"

„Normálně asi nic, ale ty ses takhle ke mně nikdy nechoval."

„Jak?" Pohlédl jsem na něj jak na blba a povzdechl si. Možná bude lepší do něj nerýpat vzhledem k událostem posledních dnů. Měl jsem dojem, že je v tom stejně jistá spojitost.

„Tak kam?" optal jsem se po chvíli. Akai mě okamžik sledoval a pak se natáhl pro peněženku, kterou si ještě včera odložil na stůl.

Sledoval jsem ho nechápavě, jak v ní začal něco hledat.

„Asi jsem to nechal doma..." zamumlal nespokojeně.

„Co?"

„To je jedno." Sjel jsem pohledem k peněžence a zahlédl něco, co upoutalo mou pozornost. Bez ptaní jsem natáhl ruku a čmajzl mu občanku. Musel jsem potlačovat smích, na tý fotce vypadal hrozně.

Akai něco podrážděně zamručel a chtěl si ji vzít zpátky. Odtáhl jsem se ale od něj až na kraj gauče. Přelétl jsem pohledem k informacím. Huh? Zarazil jsem se nad datumem narozenin. Ještě jsem se nějak nezačal zajímat, kdy se narodil a teď jsem byl v háji.

Vrátil jsem mu občanku a začal se zabývat problémem, co dát někomu jako Akai. Měl jsem na to jen tři dny...

Tááák, výdrž mají chlapečci ^^" Ehm... No... Tak zase klidná kapitolka... Ale známe to, já a dlouhý klid? Neeee... Čeká nás poslední část této piploviny, finish se blíží dámy a pánové (cca 7 kapitolek?), držme si klobouky :'3