Zabiju tě, bratříčku!

Kapitola 61.

Pohled do hlavy Akaie... *braces herself*

„Bylo to peklo," zase se rozmluvil, „Shira vyhodil z domu a mě seřval a zmlátil. Bylo to sice z afektu, ale i poté se na mě díval s odporem a pořád mi to připomínal. Matka se ho snažila klidnit, byť ani ona z toho nebyla šťastná, ale k ničemu to nebylo, neustále kolem toho hysterčil a nechtěl mě nikam pouštět. Spíš já jsem ani nechtěl chodit, pokaždé, když jsem chtěl jít ven, pustil se do mě se svýma homofóbníma kecama.

Začal jsem se Shirovi vyhýbat. Vystoupil jsem z týmu a dělal vše pro to, aby se situace uklidnila. Shiro to nesl těžce. Neustále se se mnou snažil spojit, ale nedával jsem mu příležitost. I mně to dost ničilo, ale říkal jsem si, že se přes to dostanu. Přes každý vztah se lze dostat, jen to někdy trvá...

Ani po měsíčním podřizování se vůči otci se to ale nezlepšilo. Bylo to k nevydržení. A jak lépe se vymanit z toho, že jsem jen odporný buzerant, než si začít s holkou?

Tady se to už začíná shodovat s tím, co ti řekl Shiro... Začal jsem si s jeho sestrou. Chodil jsem s ní hodně na veřejnost i ji představil našim, abych tu aférku se Shirem smyl.

Zlepšilo se to, ale pořád mi dával najevo, že jedna holka už nezmění, co se stalo. Byl jsem z toho až zoufalý a snažil se udělat vše, jen abych měl klid a nemusel to dál poslouchat.

Kývl jsem každé, s každou flirtoval a úplně se v tom zamotal, což situaci moc nepřidalo. Navíc jsem se prostřednictvím jeho sestry musel se Shirem stýkat. Shiro si byl moc dobře vědom, co jsem dělal. Často jsem ho viděl, když jsem byl s nějakou dívkou, jak jde kolem a sleduje nás. Bylo mi jasné, že je jen otázka času, než to praskne. Ale moc jsem se s tím nezabýval. Říkal jsem si, že jsem přeci s holkama, tak to otec nemůže nést tak těžce," zasmál se trpce. Mně z toho vyprávění naskočila husina.

„Viděl jsem na něm, jak těžce to celé nese. Ale ať jsem vůči němu cítil cokoliv, ať byl pohled na něj jakkoliv bolestivý, nedokázal jsem se k němu vrátit. Bál jsem se otce, bál jsem se, co by řeklo okolí. Chtěl jsem si jen zachránit nějaké zbytky své hrdosti, byť myslím, že bych udělal tehdy lépe, kdybych se na otce vykašlal, ať si myslí, co chce. Ušetřil bych sobě, Shirovi i tobě spoustu trápení...

Jeden den si na mě Shiro počíhal u školy. Docela mě to zaskočilo, ale šel jsem s ním, i když moc nenaléhal. Řekl mi, že už na tom stejně nezáleží, že jsem klesl dost hluboko a zasloužil bych si pořádnou přes hubu. Že jemu už na tom nezáleží, jeho rodina se stěhovala, takže mu nedělalo problém vyjít na světlo se vším. I s tím, že jsme spolu spali my dva. Zničil nám oběma veškeré vztahy a reputaci. Lidé se na nás dívali s odporem. Ve škole jsem se musel prosazovat silou, abych neskončil jak ti šprti ze základky vedle, nafasovaný někde v popelnici," ušklíbl se, „Každá z holek, se kterými jsem byl, si to se mnou přišla vyřídit osobně. Bylo to hrozné období.

Tlak byl i na rodičích. Všichni věděli, čí jsem syn a oba na tom dost utrpěli. Věčně se hádali a nakonec matka podala žádost o rozvod.

Chvíli jsme bydleli u prarodičů, než se matka seznámila s tvým otcem. Nebyli spolu moc dlouho, než se vzali, pár měsíců. Asi oba měli potřebu najít si nového partnera...

Nebyl jsem moc nadšený, když jsem se doslechl, že budu mít bratra. Stačil přestup na školu, stěhování a všechno okolo. Měl jsem toho plné zuby, i když jsem byl rád, že nechám za sebou minulost se Shirem.

Můj první dojem z tebe nebyl moc dobrý. Choval ses hrozně uhlazeně, myslel jsem si, že jsi naivní idiot. Ale brzo mi bylo dopřáno zjistit, že jsi jen tvrdohlavý idiot," pousmál se slabě a pohlédl na mě.