Nepoznal mě...

|23| Únos? Útěk

Všichni se zase začaly bavit na plné obrátky. Okolo půlnoci ke mě přišel nějaký chlápek, typovala bych mu 28 max. 

,,Ahoj" usmál se. 

,,Ahoj" zamumlala jsem nazpátek a koukala se na všechny.

,,Nechceš jít na chvíli ven? Je tu strašný dusno" zeptal se a potom vysvětlil. 

,,Nejdu" řekla jsem.

,,Proč?" zvedl obočí.

,,Nechodím ven s cizími lidmi. A teď mě omluvte" řeka jsem a zamířila k holkám. No teda mířila jsem k nim ale ucítila jsem strašnou bolest na hlavě a potom tmu. 

*PROBUZENÍ* 
Asi mi někdo přejel hlavu náklaďákem, protože jsem včera moc nepila abych měla tak velkou kocovinu. Strašně mě pálí tělo. Než jsem se probudila viděla jsem ve snu sebe připoutanou na nějakém kovové lehátku. Někdo do mě přes hadičky vpouštěl nějaké neznámé tekutiny. Pokaždé měly jinou barvu. Poprvé byla světle modrá a mě se zdálo o vodě, ledu a sněhu. Další oranžová a zdálo se mi o ohni. Potom světle zelená, zdálo se mi o přírodě. Po bílé se mi zdálo o tom že jsem se vznášela/o vzduchu. Poslední byla žlutá, nic se mi nezdálo. Po poslední mě daly do nějaké vodní nádrže a dávaly mi elektrické šoky. Vím že mám trochu švihlou fantazii, ale tohle bylo trochu moc. Vůbec nechápu co to mělo všechno znamenat. Proč jsem na tom lehátku byla já? Co to bylo za vodičky které do mě vpouštěly? Proč je do mě vpouštěli?

 S velkou námaho jsem otevřela oči ale neviděla jsem můj pokoj. Viděla jsem jen tmu. Zamžourala jsem do tmy abych alespoň trochu viděla. Může mi někdo říct kde to jsem a jak jsem se sem dostala? Ze světa myšlenek mě vyrušilo otevírání dveří. Do místnosti/cely vstoupil ten muž z 'plesu' a nějaké gorily. 

,,Ale, princeznička se nám vzbudila" řekl slizce. Já jsem si držela přihlouplí úsměv a neodpovídala. ,,Vezměte ji" řekl těm gorilám. Oni ke mě přišly chytily mě za paže a táhly z místnosti. Bílou chodbou najednou zasvítila červená. 

,,Napadly nás. Napadly nás......" opakoval furt hlas. Oni mě chytly pevněji a táhly rychleji. Došly jsme do random místnosti a strčily mě do ní. Beze slova zavřely dveře a pro jistotu zamkly. Já jsem zkusila dveře vykopnou, kopla jsem jednou a dveře odletěly až na druhou stranu chodby. Hůstý. Vyběhla jsem z místnosti a co nejrychleji hledala východ. Něco studeného mě chytlo kolem pasu. Koukla jsem na to a uviděla železnou červenozlatou ruku. Vážně mě teď chytil nějaký postižený robot? Chytla jsem ruku a vší silou ji od sebe odtáhla. Jakmile byla ruka pryč znovu jsem se rozběhla. Kolem mojí hlavy proletělo... kladivo? Jako vážně? Chytla jsem ho za letu a koukla po majiteli. Majitel byl asi ten dlouhovlasý blonďák který na mě koukal. Ušklíbla jsem se a hodila mu to kladivo. Neuběhla jsem ani dvacet kroků a nad hlavou mi proletělo frisbee. Nechcete si tu udělat nějakou olympiádu? Hra na sílu s robotem, chyť kladivo s blonďákem a hod frisbee se svalovcem. ničeho jsem si nevšímala a utíkala. Už jsem se natahovala že otevřu dveře, ale něco mě píchlo v noze. Koukla jsem se na ní a viděla šíp. Ou, on je tu i lukostřelec (Aby někdo neměl blbé keci)  jo? Vytáhla jsem si šíp z nohy a za bolesti která střílela do jiných částí těla jsem se rozeběhla ven. Doběhla jsem k nějaké ráně, rychle ji přelezla a utíkala do města co jsem viděla. Plíce mě z běhu pálili ale já nezastavila. Doběhla jsem do města a konečně zastavila.