|30| Povinnosti

2.2K 109 2
                                    

*PO SCHŮZCE*
Chcete říct jednu mega super zprávu? Ne? Nevadí stejně vám ji řeknu. Tu firmu jsem koupila. Je to úplně mega super. Firma je naproti Avengers tower takže to nemám daleko. Ta paní říkala že často dělají večírky pro Starka a podobné zazobance. Představila mě skoro všem zaměstnancům a ukázala mi nejdůležitější místnosti.

Teď jedu výtahem a usmívám se na všechny strany. Dveře výtahu se otevřel a já vystoupila do obýváku.

,,Ahojte" usmála jsem se. Ostatní mi pozdrav opětovaly a já se vydala chodbou do pokoje. V pokoji jsem se převlékla do domácího. Oblékla jsem si bílí crop-top a šedé tepláky.

Na ruku jsem si dala diamantový náramek který jsem dostala od svého pravého táty a vydala se dlouhou chodbou do obýváku

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Na ruku jsem si dala diamantový náramek který jsem dostala od svého pravého táty a vydala se dlouhou chodbou do obýváku. V obýváku kde seděly všichni jsem hupsla do volného křesla a podívala se z okna na teď už mou firmu. Při pomyšlení že ta firma je moje jsem se zase začala usmívat jako měsíček na hnoji.

,,Taky tě zajímá kdo ji vlastní?" koukl na mě Tony. 

,,Já to ale vím" ušklíbla jsem se.

,,Je to ženská nebo chlap?" začal vyzvídat.

,,Ženská" řekla jsem nezaujatě.

,,Mladá?" šibalsky se usmál.

,,Jo" koukla jsem na něj.

,,Jak vypadá?" zvedl obočí.

,,Si tam zajdi a zjisti si to. Nebo tam furt neposílej Pepper" zamračila jsem se.

,,Jak víš že tam posílám Pepper?" zamračil se i on.

,,Za 1. ty jsi moc líný na to tam jít sám a za 2. znám majitelku" usmála jsem se. Jo, majitelku znám moc dobře. Všiml jsem si že náramek který mám na ruce neustále hází odlesky do červena, což je na normálním světle nemožně a tak jsem usoudila že mě táta zase potřebuje. ,,Musím vás zase opustit lidi" usmála jsem se.

,,Kam zase jdeš?" zeptala se Natasha.

,,Povinnosti volají" pokrčila jsem rameny. Klepla jsem na náramek ale nic to neudělalo. ,,Jak se s tím do prkna pracuje" zaklela jsem se. Znovu jsem do toho klepla a zase nic. ,,Já se s tím krámem snad nikdy nenaučím" zakroutila jsem hlavou. Klepla jsem do toho znovu ale tentokrát se kolem mě objevila bílá záře. Spokojeně jsem se usmála a čekala kdy se objevím na jednom z devíti světů. To je jediné co vím. No co? Nikdo mi neřekl jak se ten svět jmenuje. Hned jak jsem se objevila v té divné kopuli se se rozeběhla k hradu, zámku, paláci či co to je. Běžela jsem do sálu kde měl být táta. Byl tam. Dejte mi oskara za to že jsem se tu neztratila.

,,Ahoj tati" usmála jsem se.

,,Ahoj Max" úsměv mi oplatil. ,,Musíš rozdělit mrtvé zda půjdou zpátky na Zemi nebo zůstanou zde. Hodné můžeš poslat zpátky na Zem ve věku v jakém zemřely. Zlým můžeš dát druhou šanci tak že se znovu narodí" mrkl na mě.

,,Dobře" přikývla jsem. ,,Půjdu se převléct" řekla jsem a odešla. V pokoji jsem si oblékla černé šaty s krajkou místo rukávů.

 V pokoji jsem si oblékla černé šaty s krajkou místo rukávů

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Na nohy jsem si obula černé lodičky s mašlí.

V koupelně jsem se jemně nalíčila a vydala se do sálu za tátou

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

V koupelně jsem se jemně nalíčila a vydala se do sálu za tátou. 





Aktakys 

Nepoznal mě...Kde žijí příběhy. Začni objevovat