STAY✔️

SEVEN

"W-O-R-D we're coming up..." Ozývalo se z mého mobilu povědomá melodie. Jen jsem zamručela a prstem přejela po displeji aby mé utrpení netrvalo moc dlouho. Spala jsem ještě asi jen 5 minut a najednou se ozvalo dupání na schodech a hned na to vrzání dveří.

"Chris! Přijdeš pozdě. Honem, stávej!" Přešla k zataženému oknu a roztáhla závěsy.

"Eh, ještě pět minut." Převalila jsem se na břicho a na hlavu si přimáčkla polštář.

"Nedělej blbosti a dělej!"

"Uf." Zafuněla jsem a začala se zvedat z postele. "Odvezeš mě teda?" Zeptala jsem se přicestě do koupelny, přičemž Claire byla přede mnou.

"Jo a bereme i Aidena a Debbie. Včera jsem se domluvila s Hannah. Aiden je dost starý, takže se o sebe postará sám a ty chodíš s Debbie do třídy, tak jí můžeš všechno ukázat."

"Hmm." Zamručela jsem a zavřela se v koupelně. Opřela jsem se o umyvadlo a koukla na sebe do zrcadla. Ty vypadáš. Řekla jsem si v hlavě a začala si omývat obličej. Vyčistila jsem si zuby a rozčesala vlasy. Dneska jsem si jen sepla přední prameny dozadu. Přeběhla jsem do svého pokoje a oblékla se. Vzala jsem si šaty s květovaným potiskem a na krk připla malý řetízek. Nebyl to ten od Ann. Ten dá dneska Claire do opravy. Vzala jsem si tašku přes rameno s učením a seběhla dolů do kuchyně. Rychle jsem snědla ovesné vločky, které mi nechala Claire k snídani.

"Už pojedem. Tak si pospěš." Řekla, když stála v průchodu do kuchyně.

"Už jdu." Misku jsem dala do dřezu a přešla do chodby. Z botníku jsem si vyndala sandály, takové, které se k šatům hodily a šla ven. Zrovna přecházeli od vedle k nám.

"Ahoj." Usmála se na mě Debbie, když jsme stáli u auta.

"Čau." Přidal se Aiden s vřelým úsměvem.

"Ahoj." Pozdravila jsem je a na tváři vykouzlila úsměv. Nasedli jsme do auta. Aiden si sednul dopředu a já s Debbie jsme seděly vzadu. Vyjeli jsme.

"Tak co? Jak se těšíte do nové školy? Sice jen na měsíc, ale i tak." Usmála se do zpětného zrcátka Claire a dál se věnovala řízení.

"Ale jo, celkem jo. Až na to, že se bojím, že nezapadnu." Povzdychla si Debb.

"Toho bych se nebála." Řekla přívětivým hlasem Claire. "A ty Aidene?"

"Celkem i jo. Navíc, asi za dva týdny mi přijede kamarád. Přijede i s bráchou. Budou tady na letní prázdniny." Usměje se zářivě Aiden.

"Oh, a jak se jmenují?"

"Ben a Dylan."

"Oni jsou stejně staří?"

"Nene, Dylan je starší. Je mu osmnáct." Usmál se.

"A kolik je tomu Benovi?"

"Ten je o rok mladší. Jako já. Bohužel, Dylanovi se sem moc nechce." Zasmál se.

"Jak to?"

"On sem jede spíš za trest. On, ne že by dělal problémy, ale moc nevychází s nevlastním tátou a tak. Jinak je to v pohodě kluk." Usmál se.

"Oh, tak to jo." Řekla Claire, když jsme zrovna zastavili před vchodem do školy.

"Tak se mějte. Do kolika máš Chris?"

"Do tří." Řekla jsem a už vystupovala z auta.

"Tak já tě zase vyzvednu. Abys zase nezmokla." Zasmála se.

"Haha, fakt vtipný." Řekla jsem s ironickým úsměvem na rtech a zabouchla dveře. ¨

"Měj se." Řekla jsem jí do otevřeného okýnka.

"Ty taky. Pa zlato." Řekla odjela. Otočila jsem se na ty dva, co stáli za mými zády.

"Půjdeme?" Zeptala jsem se a oba s úsměvem přikývli.

"Chris? Jak to myslela s tím, abys zase nezmokla?" Položila otázku Debb, nad čímž jsem se musela zasmát.

"Ale nic. Ukážu vám ředitelnu." Usmála jsem se a vydala se do vnitřku školní budovy.

- - -- - - - - - - - -