TEN

4.3K 269 11
                                    

Další týden za námi a zítra mají přijet Ben a Dylan. Podle vyprávění vím, že Ben je mladší, má světlejší vlasy a pronikavě modré oči. Zato Dylan má prý uhlově černé vlasy a tajuplné hnědé oči. To tajuplné jsem si tam přidala sama. Většina lidí s tmavě hnědýma očima je má tajemně hnědé.

Ležím na posteli a píšu si s Debbie. Je to sranda, když vím, že ona je hned ve vedlejším domě, ale ani jedné se nechce chodit daleko.

"Chris!" Uslyším zezdola hlas Claire.

"No?!" Zakřičím nazpět. Takhle to u nás chodí. Proč chodit do schodů, když si můžete vykřičet hlasivky?

"Jedu nakoupit, chceš něco vzít?"

"Hmm...Nutellu!"

"Dobře, ještě něco?"

"Asi ne. Pa!"

"Čau." Už uslyším akorát zabouchnutí dveří a z okna vidím Claireřino auto odjíždět. Vstanu z postele a jdu si zapnout nějakou hudbu. Jsme na ní doslova závislá. Pustím na plnou hlasitost a začnu se jen tak vrtět do rytmu. Ono by se to dalo popsat, jako moje antistresová terapie. Teď zrovna nejsem ve stresu, ale co. Jsem trochu šílená, když jsem doma sama. Já hudbou žiju. Vzala jsem si hřeben z poličky nad umyvadlem a začala dělat, že je to mikrofon. Jo, jsem ujetá. Začalo hrát Shape of you. Jedna z mých oblíbených písní.

"I'm in love with your body!" Ukázala jsem do zrcadla a dál tancovala, přičemž jsem zpívala. Ještě že mě nikdo nevidí. Propadla bych se hanbou. Už jsem byla dost unavená a navíc se mi na čele třpytily kapičky potu. Vlasy jsem si stáhla do drdolu a otevřela okno v pokoji. Oblékla jsem se do černých legín a krátkého trička. Vzala jsem mobil a šla za Debbie. S Ann jsme pořád nejlepší kamarádky, ale ona má i jiné kamarádky v Texasu a já tady. Pořád si ale píšeme.

Zazvonila jsem na dveře a chvíli čekala. Přišel mi otevřít Aiden.

"Ahoj." Zářivě jsem se na něj usmála a on na mě. Díky těmhle lidem se směji čím dál tím víc.

"Pojď dál, jdeš za Debbie?" Zeptal se s úsměvem. Jen jsem přikývla a vydala se dovnitř.

"Je v pokoji." Zavolal na mě z chodby a šel hned za mnou.

"Díky." Otočila jsem se na něj na prvním schodu a vykouzlila úsměv. Hned jsem se ale zase otočila a vyběhla zbývající schody do patra. Zaklepala jsem na bílé dveře, které vedly do jejího pokoje. Ozvalo se tlumené "dále" a já vzala za kliku. Debbie ležela na posteli a četla si nějaký časopis.

"Ahoj." Usmála jsem se a zavřela dveře.

"Chris!" Vypískla a slezla z postele. "Co tu děláš?"

"Doma jsem se nudila." Pokrčila jsem rameny a zasmála se. Ona se ke mně přidala.

"Sedni si." ukázala na postel a sama si sedla k bílému psacímu stolu v rohu místnosti. Otevřela notebook a začala něco hledat.

"Dneska jsem slyšela úplně boží song! Jmenuje se Let go for tonight." Najela na YouTube a začala to tam psát. Ta písnička byla vážně chytlavá. Po chvilce jsme začaly obě tancovat a zpívat, i když jsme slova neznaly. Je to divné. Celý život jsem byla ta tichá, nesmělá dívka a teď? Teď tu dělám blbosti s kamarádkou. Jsem ráda, že jsem se změnila. A musím říct, že jsem se změnila k lepšímu. Alespoň si to myslím.

- - - - - - - - - -



STAY✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat