STAY✔️

FORTY-TWO

Otevřu dveře a zářivě se usměju na Martina s taškou přes rameno.

"Ahoj! Připraven na párty ve dvou?"

"Vždycky!" Zasměje se a vstoupí dovnitř, kde si zuje boty.

"Tak pojď usměju se a zavedu ho hlouběji do domu. Mé kroky vedou do obýváku, kde budeme spát, koukat na filmy a jíst popcorn.

"Mám ale jednu podmínku, jinak půjdeš spát ven do psí boudy, kterou nemáme. Takže, jakej je tvůj nejoblíbenější popcorn?" Přivřu výhružně oči a zvednu ukazováček do vzduchu.

"Uh-eh. Slanej, sýrovej a máslovej....?" Dořekne nervózně a já k němu přikročím výhružným krokem.

"Vítej na párty pro dva! Pořadatelka Christina Gomez, zároveň prezidentka clubu ODV- čili Osamělých Dnes Večer a předseda a zástupce prezidentky Martin Garrymie!" Zářivě se usměju a on se rozesměje.

"Jsem velice poctěn být předsedou a zároveň vaším zástupcem, paní prezidentko." Uklonil se a políbil mi ruku.

"Pocta je na mé straně." Ukloním se a zasměju se. "Tak pojď. Budeme spát tady." Usmála jsem se a ukázala do obýváku. "Věci si rozlož na zemi, nebo je někam dej. Já jdu zatím udělat ten popcorn." Řeknu a nechám ho tam, zatímco se vydám do kuchyně. Rozbalím balíček popcornu a strčím ho do mikrovlnky. Za chvíli se ozývá praskání a já se spokojeně usměju.

"Chceš něco k pití?!" Zakřičím, ale žádná odpověď se neozývá. Rozhodnu se teda jít do obýváku, asi mě neslyšel. "Martine?" Zeptám se. Všude je zhasnuto a najednou za mnou něco zašustí. Rychle se otočím, ale i v kuchyni se zhaslo. "Tohle není vtipný!" Zakřičím, ale pokračuju po slepu dál. "No ták! Aaaa!" Vykřiknu, když něco bouchne po mé pravé straně. Bylo to jen okno, které jsem nechala otevřené, a když se zvedl vítr, bouchlo. Když ho zavírám, něco se mě chytne okolo pasu a já se leknu. Rychle se otočím a rozsvítím lampu, která stojí vedle mě. Jsem blbá, proč jsem vlastně nerozsvítila.

"Ty jsi blbej!" Bouchnu ho do hrudi a zasměju se, když uvidím povědomou tvář.

"Lekla ses co?" Zasměje se.

"Ne!" Založím si ruce na hrudi a tvrdě se na něj podívám. Já se nelekla, jen jsem.....se podivila nad nepříjemnou situací. "Hele, už mě můžeš pustit." Zasměju se a odstoupím od něj. Pustí mě a já si něco uvědomím. "Ty blbečku! Kvůli tobě spálím popcorn!" Vykřiknu a běžím do kuchyně, kde rychle vypnu mikrovlnku a vytáhnu černě kouřící pytlík s popcornem. "Co řikám! Takže tvůj je spálenej a já si udělám druhej." Řeknu na zubícího se Martina ve dveřích do kuchyně.

"Ne! To není fér!" Odporuje.

"Ale je! Kvůli tobě jsem to spálila, a co si spálíš, to si vyzobeš!" Řeknu a hodím mu ten smrdící pytlík.

"Fajn, ale přijde odplata." Ďábelsky se usměje a vydá se do obýváku. Já si zatím připravím nový popcorn a vydám se zpátky za ním. Už pouští nějaký film.

"Co pouštíš?" Zeptám se přisednu si k němu pod deku s miskou popcornu v ruce.

"V zajetí démonů." Řekne jakoby nic a já se zhrozím.

"Kdes to sakra sehnal? Tohle tady nemám!"

"Přivez, z domova." Usměje se.

"No, ale já se na to koukat nebudu!"

"Říkal jsem, že příjde odplata a tady je." Zatváří se vítězně a začne pouštět film.

"Hele, vypni to!"

"Ne, ale můžeš se ke mě přitulit, když se budeš bát."

"Si vtipnej! Já se na to dívat nebudu, vypni to!"

"Ne. A už buď ticho, začíná to." Řekl a už asi nemělo cenu protestovat. Prostě jsem se chvíli dívala a až to začalo, zavřela oči a schoulila se k Martinovi pod ruku a pořádně se přikryla dekou. Nesnáším horory!

- - - - - - - - -