STAY✔️

THREE

Chris

Probudila jsem se asi v deset. Taková normální doba. Oblékla jsem se a seběhla dolů na snídani. Dneska byla Claire doma. Philip byl ale někde na pracovní cestě, tudíž přijede asi ve středu.

"Ahoj." Pozdravím jí. Stojí u sporáku a něco smaží. Stočí na mě svůj pohled a usměje se.

"Ahoj Chris." Odstoupí od sporáku a na stůl postaví talíř se snídaní. Sednu si ke stolu a tiše poděkuju. Palačinky. Mňami. Usměju se sama pro sebe a začnu jíst.

"Christie, jen, když je teď Phil na služební cestě, nechceš něco podniknout? Jen my dvě?" Usměje se na mě. Pokrčím rameny.

"Klidně. A co?"

"No,mohli bychom se jít podívat na útes. Nebo na kolech. Nebo jestli chceš jít nakupovat?" Usmála se.

"Já bych šla na ten útes. Trochu na čerstvý vzduch." Usmála jsem se.

"Tak dobře. Udělám oběd a vyrazíme." Pohladí mě po ruce, usměje se a jde dál něco kuchtit. Zvednu se od stolu, talíř dám do dřezu a vyběhnu do svého pokoje. Připravím si věci. Kraťasy, tílko a přes to ještě lehký svetřík. Nejspíš tam bude trochu foukat. Učesala jsem se, vlasy dala do culíku a oblékla jsem si věci, které jsem si připravila. Ještě jsem teda napsala Ann.

Ahoj Ann. :)

Čauves Chris. Jak se máš?

Jde to. Dneska jdeme s Claire na výlet.

To ti závidím. Máti je někde na pracovní schůzce a otec na zahrádce.

Hmmm........ =D

Ale za týden odlétáme do Austrálie. Máme ve škole volno a mamka tam dostala nějakou zakázku. Tak nás bere s sebou. Už se moc těším. =D

Závidím. =D A pozdravuj. :))))

"Chris? Můžeme jet?" Zavolala na mě Claire.

"Jasně!"

Ann, už jedeme. Pak se ještě ozvu :)) Pa xx

Pa! Užij si to.

Hodila jsem mobil na postel. Dneska ho nebudu potřebovat. Seběhla jsem schody a vyběhla ven. Claire už čekala v autě. Zamkla jsem a vydala se za ní. Vyjely jsme z příjezdové cesty a vydaly se směrem k útesům. Bydlíme v malém, ale i tak pěkném městečku na okraji Ameriky. Máme pláže a tak. Po dvaceti minutách jízdy jsme dojeli na parkoviště pod útesem. Claire vyndala batoh s obědem a vydaly jsme se nahoru. Slunce bylo vysoko na obloze.Musím říct, že mi bylo trochu teplo, ale šlo to. Došli jsme nahoru asi po hodině a musím vám říct, že ten výhled je neskutečný. Sedly jsme si kousek od kraje a koukaly na moře. Na hladině se odráželo světlo od slunce, které zahrnovalo celou krajinu s mořem do teplých barev. Vážně nádherné. Chvíli jsme si povídali, najedli jsme se a ještě jsme si zahrály karty, které s sebou Claire vzala.Povídali jsme si, co se mi líbí za hudbu, jak to jde ve škole a potom takové ty holčičí věci. Musím říct, že nás to trochu sblížilo. Sice se pořád necítím nejlíp, jako kdyby to byla má pravá rodina, ale oni vlastně má rodina jsou. Moje biologická matka se na mě vykašlala. Vlastně, bych jí měla děkovat. Co bych teď u ní dělala, kdyby nepřestala? Ani na to nechci myslet. Je pravda, že chvíli po tom, co mě dali do dětského domova a já vystřídala první tři rodiny, chodila jsem k psychologovi. Byla jsem paranoidní a nechtěla jsem si připustit, že se na mě okolí vykašlalo. Byla jsem ráda, že jsem nakonec skončila u Claire a Philipa. Sama pro sebe jsem se usmála. Claire si toho ale všimla.

"Co se culíš?"

"Nic, jen...jsem ráda, že jsem skončila u vás." Usmála jsem se. Je to zajímavé. Ještě před měsícem jsem se stranila úplně všech a dneska? Říkám, jak je mám ráda. A mám je vážně ráda. Vždyť oni mi rozsvítili část srdce, která zhasla po zemření otce a daní do domova. Já je miluju! Claire se v tváři mihlo překvapení, hned ho ale nahradil pocit lásky a radosti.

"Pojď ke mně." Usmála se a vtáhla si mě do objetí. Chvíli jsme tam ještě pobyly a pak se vydaly zpátky. Dojely jsme akorát na večeři. Na zahradě u Hayleyových byla Debbie. Jakmile jsem vystoupila z auta, zamávala mi. Usmála jsem se a zamávala jí nazpět. Že bych si našla další novou kamarádku?