Malá blondýna se před mými dveřmi objevila asi v půl šesté s tím, že mi jde se pomoct připravit. Ze skříně mi vytahala snad všechno oblečení a většina z něj skončila na hromadě označené jako Jsi snad jeptiška?. Nakonec zůstala ve hře jen kožená sukně v délce do půlky stehen, bílý crop-top, kožená bunda a Krátké černé šaty s tenkými ramínky a naznačením korzetu v oblasti pasu.
"No, tak si vyber." Zářivě se na mě usměje plavovláska, která působí nevinně, ale přitom je děsně zlá. Nic ve zlém.
"Hele....Fakt bych mohla jít jen v džínách a nějakém tom triku.." Pokrčím rameny a ona na mne vrhne vražedný pohled. "Jo..dobře, tak promiň" Řeknu vystrašeným hlasem, protože takový pohled, jaký udělala ona, jste ještě neviděli. "Beru...hmm....sukni." Řeknu a natáhnu se po sukni, crop-topu a bundě. Vše si obleču, natáhnu na sebe vysoké černé kozačky na podpatku a sednu si k zrcadlu. Debb mi udělá líčení ve tmavších odstínech a tmavé vlasy mi nakulmuje do lehkých loken. Vypadám dobře, ale na můj vkus až moc jako no...šlapka. Debbie sama má na sobě červené uplé šaty, které zvýrazňují její krásnou postavu a dlouhé vlasy má přírodně vlnité, takže co by s nimi měla dělat, že?
"Tak co? Můžeme vyrazit?" Hodiny se blíží k půl osmé večer a já už se teď klepu nervozitou. Neptejte se mě proč, prostě jsem nervózní z každé větší akce. No, tohle není moc velká akce, ale i tak. Seberu si menší tašku ze země a spolu s Debbie vyrážíme vstříc ulicím našeho malého, dneska ale rušného města. Chodilo se mi trochu špatně, vzhledem k těm výsokým podpatkům, protože jsem dlouho takové boty nenosila.
"Kdo tam vůbec všechno bude?" Zeptám se a přitáhnu si Debbie za ruku blíž. Zavěsím se do ní a usměju.
"No..." Odmlčí se a chvíli přemýšlí. "Měla by přijít Hannah, Simone a Dylan s Benem."
"Kdo je Hannah se Simone?" Zeptám se zmateně a upřu na ní pohled.
"Hannah- vysoká, taková trochu oplácaná postava, velké hnědé oči, kudrnaté vlasy." Vybavuji si ji. Moc příjemná, krásná a přátelská dívka. Občas nosívala brýle, myslím. "A Simone- taky celkem vysoká postava, francouzský přízvuk, zelené oči a hnědé krátké vlasy." Také si ji vybavuji. Sice jsem se s nimi nikdy moc nebavila, ale na chodbě ve škole jsem je často potkávala. Vypadají jako velmi dobré kamarádky.
Už jsme stály před klubem, když se kolem mě omotaly dvě ruce. Lehce jsem vyjekla, ale došlo mi kdo to je.
"Haha, jsi velmi vtipný." Otočím se s úsměvem na Dylana.
"To vím už dávno." Usměje se. Ruce stáhne k sobě a podívá se na Debbie a potom na mě. "Jdeme?" Jen beze slova přikývneme a vejdeme spolu do již zakouřeného smradlavého a velmi barevně osvíceného klubu. Projdeme přes taneční parket uprostřed celé místnosti a přisedneme si do jednoho boxu, kde už dávno sedí Hanah i Simone.
"Dneska to roztočíme?" Zvolá již lehce přiopilá Simone. Už tu nějakou chvíli je. A všichni se souhlasně rozkřičí. Já se jenom usměju a vezmu si nabízenou skleničku s alkoholem.
- - - - - - - - --
ČTEŠ
STAY✔️
RomansaVždycky se mi zdálo, že jsem sama. Že jsem sama, neviditelná, nemilovaná. To se ale změnilo a změní. U každé pěstounské rodiny, kde jsem byla mi dávali najevo, že k nim nepatřím. Že jsem jen zbytečná část. Shazovali mě, chtěli mě vidět na dně. Teď j...