STAY✔️

SIX

Po chvilce se dveře otevřely. Hannah se usmívala od ucha k uchu.

"D-dobrý d-den." Usmála jsem se nesměle.

"Ahoj Chris!" Usmála se na mě. "Neříkala jsem ti náhodou, abys mi tykala?" Zamhouřila trochu oči.

"N-no j-jo." Vydechla jsem. "Ehm, ahoj Hannah?" Usmála jsem se a jí se na tváři také vykouzlil úsměv.

"Tak pojď dovnitř, Debbie už čeká." Pustila mě dál. Zapomněla jsem se zmínit, že to tu mají vážně obrovské a nádherné? Ano? Tak to říkám teď.

"Ehm...Hannah, já jen.."

"Oh, nahoru a první dveře napravo." Zavolala na mě z kuchyně. Dole jsem si to pamatovala, nahoře jsem ale nebyla. Vyšla jsem tedy schody a ocitla se před dveřmi do Debbiina pokoje, když se za mnou ale ozvalo bouchnutí dveří. Obrátila jsem se a viděla Aidena. Zrovna zabouchnul dveře nejspíš od svého pokoje.

"Jé, čau Chris" Pohlédl na mě a usmál se.

"Ahoj Aidene." Usmála jsem se a zaklepala na 'dveře do Debbiina pokoje.

"Už musím, tak zatím Chris." Usmál se a odešel. Slyšela jsem akorát bouchnutí hlavních dveří a pak se otevřely i ty přede mnou. Debb v nich stála v kraťasech a tričku. Vlasy měla svázané do drdolu a na tváři jí pohrával šťastný úsměv.

"Christie!" Vypískla a za ruku mě vtáhla dovnitř. Rozhlédla jsem se po pokoji. Je vidět, že se teprve včera přistěhovali. Né asi Chris! Určitě to stihli přes noc! Zase jsem si v hlavě povídala. K sobě. Bože! Jsem normální? Asi ne.

Debb sice nebyla zabydlená, na zemi se válela spousta krabic a místo postele byla jen matrace. Zatím. Ale pokoj už měla vymalován na růžovo. Nad tím jsem se musela pousmát.

"Máš ráda růžovou?" Zeptala jsem se jí. Když jsem s Debb, je to jako s Ann nebo Claire. Nejsem tak uťápnutá a dokážu normálně mluvit.

"Jo, ale radši mám modrou. Jaká je tvoje oblíbená barva?"

"Zelená, žlutá a modrá. Taky mám ráda fialovou." Usmála jsem se.

"Oblíbené zvíře?" Ptala se dál.

"Asi psi. Tvoje?"

"Taky, potom mám ráda delfíny."

"Jo, jo, ty mám taky ráda, ale psi jsou nejlepší."

"To máš pravdu." Zasmály jsme se. Chvíli jsme na sebe jen koukaly a pak jsme se zase rozesmály.

"Bavíš se tady ještě s někym?"

"Abych řekla pravdu, ne. Moc se nebavim s ostatníma lidma. Jediná kamarádka, kterou mám je Ann a ta bydlí až dole v Texasu. Kvůli rodičům se před třemi lety odstěhovali. Po nich máte tenhle dům." Usmála jsem se.

"Aha." Na chvilku se zamyslela. "Víš že spolu budeme chodit do třídy?" Rozzářila se.

"Fakt? To je skvělý." Vypískla jsem a objala jí. Je to takový divný pocit. Vždycky jsem si myslela, že jsem sama a že jsem neviditelná. A teď? Objímám tu svojí asi novou kamarádku.

"Takže..." Odmlčela jsem se. "Teď jsme kamarádky?" Zeptala jsem se a nadzvedla obočí. Chvíli na mě koukala a pak se jí rozzářily oči. Zase.

"Jasně že jo!" Objala mě znovu. Musela jsem se tomu zasmát a nechala se objímat. Celou dobu jsme dělaly kraviny. Koukly jsme se na film, povídaly jsme si, co máme rády a domů jsem se vracela až v sedm. To už byla Claire doma.

"Ahoj." Usmála jsem se na ní.

"Ahoj. Chris? Jsi v pořádku?" Zeptala se pochybovačně.

"Jo, proč bych neměla?"

"Já jen, vypadáš....jinak." Usmála se na mě. "Šťastnější."

"Jo, no, s Debbie jsme se spřátelily. Dneska jsem byla celý den u ní." Usmála jsem se a z ledničky si vyndala láhev s vodou.

"Vážně? To je skvělý!" Rozzářila se Claire a obejmula mě. Dneska je nějaký objímací den, nebo co?

"Claire! Udusíš mě!" Řekla jsem s úsměvem. Odtáhla se a usmála se.

"Jo, promiň. Jen jsem ráda, že sis našla novou kamarádku."

"Dobře, já si teď jdu připravit do školy." Usmála jsem se a šla ke schodům.

"Jasně. Jo a Chris?" Otočila jsem se. "Zítra tě do školy hodím." Usmála se.

"Jo, jasně. Díky." vyběhla jsem schody a šla si připravit věci do školy. Zítra je nejhorší den v týdnu. Pondělí!