STAY✔️

TWENTY-NINE

Ráno jsem se vzbudila s úsměvem na rtech. Musela jsem pořád myslet na včerejší večer. Všechno to bylo dokonalé. Domů jsme se vrátili pozdě a ještě v mokrém oblečení z toho nočního koupání. Přešla jsem ke skříni a trochu v ní zalovila. Vzala jsem si bílé kraťasy a černé tílko. Přehodila jsem přes to ještě lehkou mikinu, protože venku to vypadá trochu chladnějc. Snídaně se skládala z cereálií s mlékem a čaje. Potom jsem chystala strávit den válením se na gauči a koukat na seriály. Měla bych se začít učit, ale..no, času dost. Už jsem se chystala zapnout jeden z mých oblíbených, když jsem si vzpomněla na popcorn. Vyskočila jsem z pohovky a rychlostí blesku byla v kuchyni. Udělala jsem si dva. Sýrový a slaný. Nikdy není dost popcornu! Ještě jsem otevřela dokořán okno, aby se trochu vyměnil vzduch. Skočila jsem na gauč a zapnula televizi. Dobrou půl hodinku jsem se koukala na seriály jako je Melissa & Joey, 13 Reasons Why a nebo jeden z mých nejoblíbenějších- Reign. Zrovna běžela napínavá scéna. Celá jsem se napnula a pomalu přežvykovala sousto asi pátého popcornu, když se mě něco dotklo na rameni. Moje zapištění se ozvalo prostorem a já skončila na zemi. Koukla jsem se na místo, kde stál chechtající se Dylan.

"Do háje! Co tady ksakru děláš?!" Vyjela jsem na něj. Jen se opřel o sedačku a s úsměvem si mě prohlížel.

"Jak si se dostal dovnitř?!?" Vyjeknu a stavím se na nohy. Přejde ke mně, ale já ho odstrčím.

"Jak ses teda dostal dovnitř?!? Víš jak jsi mě vyděsil?!?!" Založila jsem si ruce na hrudi a nervózně poklepávala nohou.

"Okno." Mrknul na mě a sednul si na gauč. Bez problému si přivlastnil mojí misku s popcornem a nohy si dal na stůl.

"A co jako děláš teď?" Řeknu nechápavě.

"Koukám na televizi?" Zazubí se na mě a dál se věnuje scenérii před sebou. Jen nad tím zakroutím hlavou a dojdu zavřít to proklaté okno. Já věděla, že mít okna takhle u země je špatný nápad, ale ne.. Philip to tak musel předělat. Udělám ještě jeden popcorn a připojím se k tomu otravnému stvoření, které ale nejspíš miluju.

"Co to vůbec je?" Zeptá se po chvilce koukání. Natočím na něj nechápavě hlavu a pozvednu obočí.

"Díváš se na to už aspoň čtvrt hodiny a ještě si nezjistil, co to je a o čem to je?"

"Ne?" Jen se plácnu do čela.

"Je to historický seriál vyprávějící život Marie Stuartovny." Řeknu a sním další sousto popcornu. Jen přikývne na znamení, že rozumí a pokračujeme v tichém sledování tohohle úžasného seriálu. Po chvilce to skončilo a já se na něj podívala.

"Chceš se na něco koukat?"

"Hmm....slíbil jsem ti ten horor." Šibalsky se usmál.

"He...a já ti říkala, že se na horor s tebou koukat nebudu." Zazubila jsem se na něj a přepnula to na zrovna začínající Simpsonovi.

"Okey. Tak ne." Jemně se usmál a oba jsem začali pozorovat ty vtipné příběhy téhle pětičlenné rodinky. Obejmul mě kolem ramen a já se na něj víc natiskla. Opřela jsem si hlavu o jeho rameno a na tváři se mi vykouzlil jemný úsměv. Nevím jak, ale po chvilce jsem nevěděla o světě.

- - - - - - - - - -

Otevřela jsem oči a překvapivé zjištění bylo, že jsem byla ve svém pokoji a zabalená v dece. Zívla jsem si a protáhla se. Koukla jsem se na hodiny, na kterých byly tři hodiny odpoledne. U nich ale leželo ještě něco. Malý papírek.

Usnula jsi, tak jsem tě přenesl do tvého pokoje :) Až se probudíš, klidně přijď, někam zajdeme :)

-Dylan

Pousmála jsem se a papírek nechala papírkem. Ze skříně jsem vytáhla džíny a delší bílé triko. Vlasy jsem si spletla do dvou copánků a ještě se dole v kuchyni najedla. Heh...sušenkou. Mobil jsem si zastrčila do zadní kapsy džínách a vydala se ven. Přešla jsem k Hayleyovým a zazvonila.