Dívka V Chlapeckém Oděvu (Mukami's Past)

XIX. Přijedou tři!

U dveří jídelny se srazím s Mukamy.

 "Á! Tady jsi, bratříčku! Edgar říkal, že jsi líný vstát" řekne Kou. Propálím hnědovláska pohledem a on nahodí svůj výraz 'já za nic nemůžu'. "Tohle si s tebou ještě vyřídim, nii-san!" varuji ho. Zvedne ruce na znamení, že se vzdává. "Dobře, dobře! Jen se uklidni!" zazubí se. 

"Bratříčku" osloví mne Ruki. Přesunu pohled z Edgara na něj. Ruki ukáže na Leo, která hledí někam do uličky, a potom na dveře jídelny. Pochopím, a poplácám dívku po rameni. Okamžitě se vrátí zpět do reality. "Hai?" "můžeš jít napřed, doženu tě" usměji se na ní. Oplatí mi úsměv a napochoduje do jídelny. 

"Ano?" podívám se zpátky na Rukiho, když je Leo pryč. "Zjisti od ní co nejvíc věcí o jedenáctce, a o Subarovi". "Pro-" chci se zeptat, ale Ruki mne umlčí. "Protože" odpoví jednoduše. Už jsem radši zticha. "A..bratříčku.." upozorní mne ještě Azusa "nechceme aby...to bylo poznat..ano?". "Ano" povzdechnu si. Všichni kromě Rukiho se na mě usmějí. "Tak jdeme! Užij si to, bratříčku!" zamává na mne Kou a všichni čtyři odchází. "Zatím, vy masařky," naoko jim zamávám. 

Potom se obrátím a následuji Leo, která na mne nadšeně mává od jednoho osamoceného stolu. Vedle ní postřehnu bílovláska Subara. 

*Tak jak mi TOHLE vysvětlíš? To jsem zvědavá* usměji se. 

Po chvilce už všichni tři sedíme u jednoho stolu a pochutnáváme si na rýži. Ptám se Leo na její minulou rodinu a ona mi ochotně odpovídá. Nakonec se obrátím k Subarovi, pevně přesvědčená, dozvědět se o něm něco víc. 

"Noo...a v jakém pokoji jsi vůbec ty, Subaru-kun?" usměji se na něj. Sakamaki se podívá jiným směrem. 

*Nejspíš nechce, abych ho obtěžovala*. 

Leo mu ale poklepe na rameno. Bílovlásek se na ní podívá. Leo se na něj usměje. Subaru nevypadá moc přesvědčeně, ale nakonec si povzdechne a odpoví: "byl jsem v devítce..". "Byl?" otážu se, ale potom mi dojde, že už zítra ho čeká nová rodina a nový domov, takže nyní už v žádném pokoji není. "Jo...chápu" omluvím se. 

Chvíli všichni mlčky jíme, a potom se na Subara otočím s poslední prosbou. "A...Edgar se ptal, jestli bys nemohl pozdravovat Shuua, i když věří, že zítra přijede s paní Sakamakovou". Bílovlásek se na mne zkoumavě podívá, ale potom - k mému velkému překvapení - se na mě usměje. "Maj mezi sebou fakt hezkej vztah, co? Jo, vyřídim" slíbí. Oddechnu si - chvilku jsem si myslela, že nebude chtít pomáhat kluko-holce, rozgebenýmu hnědovláskovi, nafoukanýmu aristokratovi, šílenýmu masochistovi a klukovy co má ego až na strop.

"Dóbře" řeknu a vstanu. "Už půjdu..myslím, že Mukamové budou mít spoustu otázek". Rozloučím se s těma dvěma a namířím si to pryč z jídelny.

Když jdu po chodbě, málem mě srazí Toby a Aru - jednovaječná dvojčata z trojky. Lítaj po chodbě a nedávají vůbec pozor na ostatní.

"Bacha!" vypísknu těsně před tím, než do mně stačí Aru narazit. Provinile se usměje a odvleče bratra do jejich pokoje. Zakroutím nad nimi hlavou a pokračuji dál.

Když přijdu k posledním dveřím, otevřu je a vejdu. Vyřítí se na mne Ruki, chytí mě za ramena a chvilku se mnou klepe. Přitom blábolí něco jako: "ony-zítra-tři!!". Odstrčím ho a on pozná, že nechápu. "Dobře bratříčku..je to novinka, dozvěděl jsem se to od Leily - že prý zítra přijedou všechny tři ženy krále! Ty dvě už prý mají děti, a jedou sem jen ze zvědavosti...ale nikdy nevíš, nii-san". "Jak na to Leila přišla, když to neví ani sám Subaru?" zeptám se zaskočeně. Ruki opět nahodí svůj aristokratický výraz, a přemýšlivě odpoví: "ano..dobrá otázka". Podepře si hlavu o dva prsty a začne filozofovat. Nechám Aristotela ať si přemýšlí, a obejdu ho. Ani si nevšimne že ho minu a zamyšleně hledí do země.

Už si ho nevšímám a zavolám na Edgara, který nejspíš uspořádal polštářovou bitvu s Kouem. Azusa sedí v rohu, ruce obmotané kolem kolen, a pozoruje ty dva rošťáky. Občas taky nějakou schytá, ale při každé ráně se usměje.
Dělají celkem velký rozruch, takže mě Edgar neslyší napoprvé.

"Edgare, Edgare, Edgare.." opakuji pořád dokola a blížím se se k němu. *Bože, je snad hluchej?* pomyslím si. Bohužel, jakmile se dostanu do zorného pole Koua, vezme polštář, a nejspíš si dokážete představit scénu která následuje. Ono docela bolí dostat zezadu polštářem do hlavy. Tohle musím Kouovi oplatit. Za dvacet sekund už vůbec nevím, jak jsem se tu vlastně vůbec ocitla.

Po nějaké době mě Azusa upozorní, že jsem po hnědovlasém něco chtěla. Musím se trochu rozpomenout, a když si konečně vzpomenu, rychle informaci předám Azusovi, abych jí nezapomněla znovu. Potom ho zase opustím a snažím se vyhnout oběma bráchům: i Edgarovi, i Kouovi. Bitva trvá nejspíš dost dlouho, ale po nějaké době mi někdo zaklepe na rameno. Otočím se na Rukiho.

"Co jsi od Subara vlastně zjistil, nii-san?". "Etoooo.." poohlédnu se po Azusovi s výrazem který jasně říká: 'prosím, pomoz mi'. Azusa mne navede slovy 'Shuu' a 'devítka' a potom zas stočí pohled na dva zbývající. Hned se mi vrátí paměť, a já řeknu Rukimu všechno, co se týče bílovláska. Není toho moc, ale i tak se mi z Rukiho strany dostane zvláštní reakce. Zamne si ruce a zlověstně se usměje. "Dobře. Dík, bratříčku" opět se otočí a podepře si hlavu. Ukážu na něj a tiše se zeptám: "co se mu sakra stalo? Takhle se nikdy nechoval". Azusa se tiše zasměje a pokýve hlavou. Sednu si vedle něj. 

"Víš něco víc o těch třech?". "Ne.."prohodí. Trochu to zní, jakoby se styděl. Chytnu ho za ramena. "To je v pohodě, nii-san. Nemůžeš vědět všechno, podobně jako tamhleten filozof" přesunu pohled na modrovláska v rohu, který nejspíš vypočítává něco, co s tématem 'Tři mamky a sirotčinec' nemá vůbec co dělat, a potom se obrátím zpátky na Azusu. Ten se mírně usměje, a poděkuje mi, i když nemám ponětí za co.

Kou a Edgar už si samozřejmě všimli, že řešíme něco, o čem oni nevědí. Celou situaci pozorují, ale potom je z Edgarova směru slyšet mírné pošeptání: "máš ponětí o co tu jde?". Kou pokrčí rameny a vezme polštář. Hnědovlásek pochopí a za chvilku se už zase rozjíždí třetí světová válka. "Božínku.." povzdechnu si, a vyhnu se polštáři letícímu mým směrem. Azusa se ještě trochu schoulí do rohu. 

---

Na obrázku jsou matky Sakamaki.