Astro Dalili je sirotek. V dětském domově slečny Simmonsonové, kde vyrůstá, je dvanáct pokojů, z čehož má každý specifické obyvatele. Jsou tu osamělí i přátelští, lenoši i darebové, hlupáci i opravdoví chytrolíni. Poslední pokoj, dvanáctku, obývají...
"Nee-san....to by ale znamenalo, že ty jizvy sis udělal včera nebo dnes! Jsou úplně nové!" vztek mne opět ovládne. "P-promiň, bratříčku....trochu se to zvrtlo....chtěl jsem jich jen pár.....na úctu k těm sebevrahům" skloní hlavu zelenovlásek.
Nevím jak se mám cítit. Na jednu stranu ho chápu, na druhou stranu jsem naštvaná.
"Pane bože! Co se ti stalo?!" uslyším za sebou najednou Linin hlas. V tu samou chvíli Azusa strhne svoje ruce zpátky k sobě a okamžitě si je zakryje. Otočím se na bílovlásku, která svůj vyděšený pohled ještě pořád nespouští ze zelenovlaskových paží. "Pojď sem" povzdechnu si a stáhnu ji k sobě. "Co to má být, Astro?!" zašeptá vylekaně. "Teď to neřeš, prosím" odpovím stejně tiše a pak jí položím otázku: "nemáš obvaz? Nebo....prostě nějakou čistou látku?". Zavrtí hlavou, ale pak se na mne podívá. "Vlastně počkej. Luna má něco čistého. Pořád to u sebe nosí a říká, že je to pro všechny případy" zvedne se, ale tentokrát jí zpátky stáhne Azusa. "Tohle není....akutní......Nebolí to" pokusí se o úsměv. "Tak tohle ti nežeru" podívá se na něj bílovláska."Hele, víš co by mě fakt nasralo? Kdybys umřel. Astro tady o vás mluví skoro pořád, a měl jsi ji vidět, když se dozvěděla, že se lidi od vás zabili. Teď seš tady, a jestli tady i umřeš, tak mě to zatraceně hodně naštve. Vím jaký to je, někoho ztratit..." nato se opět zvedne a odběhne nejspíš k Luně. Azusa za ní ještě chvíli zírá, ale pak se jeho oči přesměrují na mě.
"Ona.....připomíná mi Leo.....svou tvrdohlavostí". Zasměju se. "Jo, jsou si podobné. Každá má svou vlastní pravdu, kterou si ve správnou chvíli prosadí". "Takže jsi o nás.....opravdu pořád.....mluvil?". Jeho oči se zalesknou něčím, co zatím nedokážu pojmenovat.
"Když o tom teď tak přemýšlím, musel jsem jí otravovat" poškrábu se nejistě na zátylku. Azusa se usměje. Na chvíli v něm uvidím toho Azusu, který s námi spal na stromech, dělal si srandu z Edgara, byl tichý, ale přitom respektu hodný, a ten, který se dokázal postavit i Mei.
Lin se u nás objeví o chvilinku později s Lunou, kterou táhne za sebou. "Tady....ukaž jí ruce" obrátí se k zelenovláskovi. Nevypadá, že by se mu zrovna dvakrát chtělo. Proto si jeho ruce s úsměvem přitáhnu k sobě a opatrně mu odkryji rukávy. Stydí se, to je všechno.
"O můj bože..." zašeptá zaraženě Luna při pohledu na Azusovy paže. "K-kdy se ti to stalo? Jak? Čím?" sedne si vedle mne a automaticky začne zelenovláskovi obvazy sundávat.
Počíná si velmi jemně a klidně, i když vidím zmatení v jejích očích.
"J-já.." Azusa se zakoktá. Zakroutím hlavou a otočím se na Lunu. "Teď ne" špitnu, a ona pouze kývne.
°
°
°
Po docela dlouhé době má Azusa ruce obvázané a aspoň trochu vyčištěné pomocí vody, kterou tu máme na pití. Obvazy jsou ve skutečnost mé rukávy a Luniny zbytky hadrů, které si šetřila na nějaká zranění.
Azusa se na nás celou dobu koukal trochu uraženě, ale hlavně zmateně.
Lin odešla hned jak jsme rozvázali první obvaz, protože se jí z pohledu na silně pořezané ruce dělalo špatně. Později se přišla podívat i Annie, ale jakmile uviděla tu spoustu krve, omluvila se a odtáhla s sebou i dvojčata, která přiběhla těsně za ní.
Zhruba za hodinu bylo o Azusu postaráno, a Luna si právě uložila krvavé obvazy do kapsy.
"Nebudu to tady špinit víc, než to už je" odpoví, když se jí znepokojeně zeptám, na co potřebuje špinavou látku.
Zelenovlásek se na své ruce chvíli kouká, ale pak zvedne oči k Luně, která si zrovna obléká svou dlouho košili. "A-arigatou go sai masu" zakoktá se při pohledu na bílovlásku. Ona se k němu otočí, a zazubí se. "V pořádku....tak trochu jsem počítala s tím, že budeš mít nějaké to zranění". Podívám se na ní s nechápavým pohledem, ale ona pouze mávne rukou. "Jo, málem bych zapomněla.." plácne se najednou do čela, a rychle si k nám přisedne. "Jak že se ti to teda stalo?" nakloní hlavu na stran, a zadívá se na zelenovláska. "Udělali mu to oni" odpovím za Azusu. "A já si to...prohloubil" šeptne tázaný. Luna se na chvíli zarazí, a pak kývne. "Říkala jsem si, že takhle do hloubky to nikdy neudělali. Nechtějí nás zabít, jen mučit". "Co udělali....tobě?" zeptá se najednou Azusa. "Hm...mě vždycky jen pořezali a mlátili. Asi na mě nemají tolik času" zasměje se hořce Luna. "A ty,...Astro?" obrátí se na mne zelenovlásek. "Jen řezali" usměju se. Nechci aby si o mě dělal starosti, když má svých problémů dost. "Ale docela silně" konstatuje Luna. Zabiju jí pohledem a oplatím jí to. "Ty na tom taky nejsi zrovna dvakrát nejlíp". Ušklíbne se. Azusa nám do toho opět vstoupí. "Kolik ti...je?" zeptá se Luny.
*Že by se mu líbila? Nikdy se o nikoho kromě nás tak nezajímal* bleskne mi hlavou, a pobaveně naslouchám.
"Šestnáct" usměje se Luna.
Všechny mé teorie jsou smeteny ze stolu, když si zelenovlásek podepře hlavu a zašeptá: "Už jsi....taky byla". Luna se na něj nejistě podívá, a pak se zeptá: "P-proč to potřebuješ vědět?". "Zajímalo mne to. Máte pořád....takovou dobrou náladu,....takže jsem si myslel,....že jste ještě nebyly". "Podle čeho usuzuješ, že když máš dobrou náladu, tak jsi ještě neporušený?" zajímá mne. On se mi podívá do očí a řekne: "Sibyl a pár dalších holek od nás.....už bylo....a od té doby, co jí to Kiba udělal....je taková, jaká je" "divná?" zeptá se Luna. "Ne....prostě jen uzavřená..." zavrtí hlavou zelenovlásek. "No já bych se asi taky zhroutil, kdybych byl sám" zašklebím se. Luna se na mě podívá. "Odkdy mluvíš v klučičím rodě?" "od té doby, co jsem s Azusou. Když jsem s nimi, jsem kluk" odpovím.
Najednou se k nám přižene Lin, bez jediného slova si sedne naproti Azusovi a shrne mu rukávy. "Lin? Co to děláš?" optá se Luna. "Přežiju pohled na krev. Celou dobu jsem to teď do sebe mlátila, takže..." zasekne se, když uvidí Azusovy nyní už nanovo obvázané paže. Na chvilku se zatváří ublíženě a střelí pohledem ke mně a Luně. "Vy už jste skončily?" udělá psí oči. "No pokud máš zájem o krev, tak tu ještě něco mám" začne se Luna hrabat v kapse a pak vytáhne ten špinavý obvaz. Lin bez jediného slova zase vstane a dá si ruce před pusu. "Dobře, moje kondice asi nikdy nebude dost vytrénovaná" zamumlá a pak opět odběhne. Všichni tři se tomu zasmějeme a Luna obvaz zas schová. "Je roztomilá" řeknu. Luna i Azusa pokývou.
Tahle parta bude ještě zajímavá.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Na obrázcích je Azusa :) Jo, a připravuji takové menší překvapení pro vás, takže se nebojte, nezahálím xDDDD
