Don't Get Close To Missing Killer(cz)✔️

•35- ,,Nemluv o mně jako o majetku."

*Při psaní jsem poslouchala Arianu. Klidně si ji přehrávejte pořád dokola*

,,Už mě štve to tvoje slovo." zavrčel Justin.

,,Jaké slovo?" nechápala jsem ho.

,,Kamarádi. Kamarádi. Pořád jen kamarádi. Nemůžeš se nechat líbat od kamaráda, chápeš? Takhle to nefunguje. Líbí se ti, když se tě dotýkám, tak proč si nechceš připustit to, abysme se zkusili posunout. Pokud nechceš něco víc, tak mě doprdele nevyužívej." vyjel na mě a celý se napl. A to je přesně ono.

,,Protože mi naháníš strach, Justine. Někdy. Vím, že mi neublížíš a nejspíš si vždycky nějak uvědomíš, co děláš a mně se nic nestane. Ale ty tvoje žárlivé scén... "

,,To je snad důkaz, že mi nejseš jedno, ne?! Přece nenechám nějakýho cizího kokota, aby se díval na něco, co je MOJE!" poslední slovo nabralo na hlasitosti a já se zamračila.

,,Tak dost! Já nejsem žádné tvoje! Ještě mi teď řekni, že jsi vlastně celou tu dobu s Rodriquézem a že mě prodáš nějakýmu rusovi." zavrčela jsem.

,,Co?! Co to tu plácáš?" nechápavě na mě koukl a jeho naštvání se ještě zhoršilo. Nepatrně jsem ustoupila.

,,Že nemůžeš říct žádné MOJE. Nejsem TVOJE! Ještě ne. Nemluv o mě jako o majetku. Takoví kluci se mi hnusí." zašklebila jsem se. Chtěla jsem odejít, ale zastavil mě.

,,Neocházej od konverzace! Skončila jsi u toho, jak jsem žárlivý." netrpělivě poklepával nohou.

,,Prostě jsi na mě moc... Moc uspěchaný. Chápu, že normálně bys na to už dávno skočil, a pak bye, bye, baby, jenže mě znásilnili, chápeš?! Nikdy se ke mně kluk nechoval pěkně. Nikdo se ke mně nechoval tak, jako ty." můj tón byl ironický, protože jsem byla nervózní.

,,Nevím, co mám dělat. Nevím, kdy na tebe sáhnout. Nevím, co dělat, když mě políbíš. Nevyznám se v tobě. Vždyť já se sakra nevyznám ani v sobě. A to je mi 20! Rodiče na mě prostě byli přísní a nikdy jsem takhle v přítomnosti kluka nebyla. A pak si přijdeš ty! S tím svým šarmem, kterým dostáváš holky do kolen a do postele, ale víš, že u mě to takhle udělat nesmíš, takže ho používáš v menším množství, ale skoro pořád. A já zapomínám, jak se chodí, jak se dýchá. Protože jsem zmatená a..."

,,Stačí, Bell. Chápu tě. Omlouvám se, dobře? Myslím, že jsi chytrá. A to, cos řekla, je všechno pravda. Já jen, že se mi sama začínáš otevírat. Normálně bys mě zastavila. Ale ty to neuděláš. Vidíš ve mně důvěru, ale to já v tobě taky, jasný? Nemám v plánu se s tebou vyspat a druhý den tě odsud vyhodit, nebo tak něco. K těm holkám se tak chovám, protože ani ony si ke mně nenavážou citovou vazbu. Jo, možná si myslej, že když se mi líbily tak moc, že jsem se s něma vyspal, že si spolu něco začnem. Ale ne. Vždy jdu dál." prohrábl si vlasy.

,,Jenže pak ses objevila ty a já tu s tebou musím být celý den i celou noc. A přijde mi přirozený, že v tobě vidím sympatie. Přitahuješ mě. Sere mě, že se nedokážu na nic soustředit. Všude vidím tebe. Tvoje nevinný oči, tvůj úsměv a ty děsně sexy úšklebky, ze kterejch se vždycky málem udělám. Protože koho bys nepřitahovala, že? Komu by ses nelíbila? Jen se toho nesmíš bát." přitáhl si mě k sobě. Znovu jsem zjististěla a mírně jsem zakopla. Zasmála jsem se sama sobě a pokroutila hlavou.

,,Neboj se, koukej." dal mi ruce na lopatky.

,,Takhle je to v pohodě? Komunikuj, řekni mi, co je ti nepříjemný?" sjel rukama o dlaň níž.

,,Není mi to nepříjemný, jen vždycky znejistím. Prostě nevím, co dělat." řekla jsem nemotorně a nevěděla, kam s rukama.

,,Hele, dej mi ruce sem." pokynul na své paže a já tam ruce dala. Zachvěla jsem se pod pocítěním jeho kůže. Justin sjel zase trochu níž a přitiskl mě blíž k němu. Myslím, že cítím jeho podbřišek, možná i rozkrok.

,,Notak, mně se to líbí. Máš mé svolení, se mě dotýkat. To ještě nikdo nikdy nesměl." řekl a uchechtl se.

,,Neber ohledy na nervozitu. Prostě sáhni, kam chceš." pobídl mě Justin a já si ho prohlédla.

,,Jako asi né úplně všude, jinak tě přivážu k posteli a nebudu se na tebe ohlížet." zasmál se a já na něj vyvalila oči. Pořád mě držel v těsné blízkosti a byl opřený o linku. Levou ruku jsem váhavě dala na záhyb jeho ramene a krku a pravou na hruď. Přejížděla jsem přes ni prsty a Justin měl na tváři lehký úsměv.

,,Teď zase já." uchechtl se a sjel rukama na můj zadek. Mírně jsem vyjekla, když ho zmáčkl a zvedl mě jako pírko.

,,Dej mi nohy kolem pasu." řekl a pořád se na mě díval. Udělala jsem, jak chtěl a dala mu ruce na ramena. Pocítila jsem na zádech zimu. Byla jsem opřena o stěnu. Justin pomalu pustil mé nohy a já dosáhla špičkama na zem. Jemně se otřel o mé rty. Jenže já věděla, co dělá. Provokatér. Donutil mě. Naklepal si mě jako řízek, abych chtěla víc. Dala jsem mu ruce kolem krku a pomalu spojila naše rty. Přejela jsem mu po spodním rty a on mírně otevřel pusu. Nechal mě, no to se divím. Normálně bych jeho jazyk měla už dávno v puse. Nesměle jsem zkoumala jeho ústa a on mi slastně vzdychl do rtů. Nejspíš nejsem tak hrozná.

Přitiskla jsem svůj hrudník na ten jeho a on znovu vzdychl. Natiskl mě na zeď a teď už jsem vážně cítila jeho rozkrok. Tady je někdo nadrženej.

Líbal mě čím dál dravěji. Jeho ruce byly omotané kolem mého pasu, abych třeba nezkusila zdrhnout, že?

Po pár minutách se ode mě odtáhl a přesunul se na můj krk. Začal jazykem jezdit a líbat mě až ke klíční kosti, kde mě to chvílemi strašně lechtalo.

,,Justine, dost." zatahala jsem ho za vlasy. Nepříčetně zavrčel a kousl mě do krku.