,,Mám tě rád, Bell." vrátil se k mým rtům a naposledy je políbil.
,,Já tebe taky, Jayi." usmála jsem se na něj.
,,Jak si mi to řekla?"
,,Jayi, proč? Je to blbý?"
,,Ne, líbí se mi to." usmál se. Leželi jsme tam ještě nějakou tu dobu. Fetovala jsem jeho úžasnou vůni a jen tak nějak dospávala ten let.
•••
Dospávala jsem asi dost dlouho, protože najednou byla za oknem tma. Druhá strana postele byla studená a prázdná. Líně jsem se zvedla a neráčila se podívat ani do zrcadla. Sešla jsem schody a svítilo se jedině v kuchyni. Na lince bylo špinavé prkýnko a vedle byl vytažený košík s kořením. Krabička s kořením na grilování byla vytažená venku a koření špinilo prkýnko, takže kluci nejspíš grilujou. Vedle byla miska se zbytky zeleniny, slupkami a okraji. To jsou prasátka. Také dvířka od baru byla otevřená a přihrádka na whiskey byla prázdná. Hmm, super. Dvířka jsem zavřela a vrátila se k lince. Prkýnko jsem umyla a nechala ho v odkapávači. Zbytky zeleniny jsem vyhodila do koše a misku umyla a uklidila. Koření jsem taky vrátila na své místo, i když mi chvíli trvalo najít správnej šuplík. Nakonec jsem si vzala v předsíni Justinovu mikinu a moje Nike boty. Ve dveřích jsem se obula a prosklenými dveřmi jsem odešla na zahradu. Vzadu od pergoly se ozývaly hlasy a smích. Došla jsem až k pergole a viděla rozpálený gril, u něj Ryana a na sedačkách kluky. O něčem se bavili a smáli se.
,,Bell, už jsi vzhůru. Chtěl jsem tě vzbudit, ale byla jsi na to moc roztomilá." usmál se Juss a stáhl si mě k sobě na klín. Po asi pěti minutách mě probralo z přemýšlení zvonění telefonu. Camila, stálo na obrazovce. Přijala jsem hovor. Tak ráda ji zase slyším.
,,Ahoj, Cami." řekla jsem nadšeně.
,,Ahoj, Bell. Tak jak se máš? Co škola? Prosím, řekni mi, že už máš aspoň nějakou pětku?" zasmála se.
,,Musím tě zklamat, lásko. Nemám zatím nic jinýho než jedničky a pár dvojek." zasmála jsem se.
,,Vlastně nejsem teď ani ve škole."
,,Jak to myslíš?"
,,No, ve škole se stal takovej incident. Prostě jeden můj profesor se neudržel a obtěžoval mě. Bůh ví, co by se stalo kdyby mě Justin nezachránil a..." přerušila mě.
,,Jakože ten Justin?" řekla provokativně.
,,Jo, Cam, ten Justin." podívala jsem se na Justina, který zrovna něco říkal Lilovi, ale nepřestával se věnovat mému stehnu, které hladil a dělal na něm prsty kolečka. Všimnul si, že se na něj dívám a otočil se na mě. Dal mi krátky polibek a usmál se.
,,Kdo volá, Bell?" mlasknutí, když naše rty odpojil, musela slyšet i Camila v telefonu.
,,Volám s Cam." usmála jsem se na něj.
,,Aha, tak ji pozdravuj." usmál se a já se chtěla vrátit k hovoru s Cam.
,,Znal jsem holku, která se jmenovala Camila." řekl najednou Ryan.
,,Pokud je to ta moje, tak ji od Ryana Butlera pozdravuj." zasmál se.
,,Cam, jsi tu?"
,,Jo jsem. To byl Justin? Tyjo, holka. Nejsi ve škole a jsi někde s Justinem? Slyšela jsem něco. On tě políbil? Co ještě nevím?" zasmála se.
,,No, jak se stalo to s tím profesorem, tak ředitelka ho vyhodila ze školy a mně dala týden volno. Justin má být moje zábava. Mimochodem, pozdravuje tě jak Justin, tak i Ryan Butler, který tu sní o nějaké Camile." v telefonu bylo ticho.
,,Cami? Jsi tam?"
,,Ryan Butler?! Prosím, řekni mi, že nemá ten tvůj Ryan Butler modrý oči?" zněla vyděšeně.
,,Jussi? Jaký má Ray oči?" Justin se otočil na Ryana.
,,Myslím, že zelený. Počkej," přimhouřil oči a zaostřil na Ryana ,,ne, tak modrá, promiň. Má je modrý." řekl.
,,Jo, Cam, tenhle Ryan má modrý oči. Ty jsi se s ním znala? Proč už se nebavíte? Vypadá jako fajn kluk. On vlastně je fajn kluk."
,,Pane Bože. Ne, Bello. Okamžitě si musíš sbalit věci a co nejrychleji z tama vypadnout, rozumíš? Ryan není fajn, ani ti jeho kamarádíčci. Už se s ním nebavím, protože je to zločinec! ZLO - ČI - NEC, chápeš? Seděl za vraždu a drogy. Moc přesně si to nepamatuju. Jen jsem to zaslechla a přestala s ním okamžitě komunikovat. Málem ho i obvinili na spoluvraždě dvanácti lidí před asi třema rokama."
,,Jsou to jen dva roky, Cam." opravila jsem ji.
,,Jak to... Jak to víš? Počkej. Prosím, neříkej mi, že... ne, ne, ne, ne a ne! Bello, prosím, neříkej mi, že ten tvůj Justin je TEN Justin!" vykřikla.
,,Jak to myslíš?" telefonát začal být vážnější, a tak jsem se zvedla z Justinova klína a odešla na zahradu, kde mě kluci nemohli slyšet.
,,Bello! Tohle je vážný! Ty mi vážně celou tu dobu povídáš o JUSTINU MCCANN BIEBEROVI? Je tam ještě někdo?"
,,Je tu Justin, Ryan, Fredo a Lil, proč?"
,,Pane Bože, oni jsou všichni pořád spolu." slyšela jsem, jak si povzdechla.
,,Bello. Nesmíš tam s nima být. Něco ti udělají! Jsou to kriminálníci. Určitě v tom pořád jedou! VŠICHNI! Bell, prosím. Vrať se domů, nebo aspoň do školy."
,,Camilo, ty to nechápeš! Já ho mám ráda! A on má rád mě! Nevíš o nich nic!" začaly jsme se hádat.
,,Bello! Neposloucháš mě! NEPŘIBLIŽUJ SE K HLEDANÝMU VRAHOVI!" nasadila rodičovský tón. To mě dost nasralo. Nemůžu jí říct všechno. Nevím, čeho je schopná.
,,JENŽE ON NENÍ VRAH, CHÁPEŠ?! NEDOKÁZALI MU TY VRAŽDY!" naštvaně jsem típla telefon.
ČTEŠ
Don't Get Close To Missing Killer(cz)✔️
FanficDOKONČENO✔️ Co chci, to vždy dostanu. I když je to ona. Co Justin McCann Bieber chce, to dostane. Bohužel ona byla ve špatnou chvíli na špatném místě. Stane se jí to osudným? ČTI PROLOG ❤️