•60- ,,Netrap mě, Bell"

6.5K 303 39
                                    

,,Vzduch je čistý" vzal mě do náruče a rychle se mnou přeběhl chodbu až do pokoje. Zabouchl dveře nohou a posadil mě na postel. Tentokrát už to ale nebyl tam ten pokoj, který mě docela děsil. Tohle byla nejspíš Justinova ložnice. Ze skříně vytáhl čisté bílé tričko, hodil ho na postel vedle mě a zmizel za dveřmi. Nechápala jsem ho, a tak jsem mezitím vzala tričko a oblékla si ho. Chvíli jsem jen tak seděla na posteli a rozhlížela se po pokoji. Bílé stěny, vedle dveří skříň, manželská postel uprostřed u okna, Justinova nabíječka a mobil na levé straně od postele na nočním stolku.

Dveře se otevřely a já vzhlédla. Ve dveřích byl Justin a v ruce držel mou tašku.

,,Promiň, byla dole u dveří, zapomněl jsem ji donést sem" usmál se a položil ji na zem vedle mě.

,,Kde to jsme? Jaktože tady máš mé věci?" vyptávala jsem se.

,,Jsme u Lilova bratra doma. Jenže on už se odstěhoval a sem se někdy chodíme zašít. Víš, protože ti zlí, abych ti to ulehčil, tak ti se k nám domů třeba za den zrátí znovu, aby nás popřípadně ještě dorazili nebo zabili toho, kdo zbyl. Takže tam třeba týden nejsme a oni si potom myslí, že jsme se radši odstěhovali a berou to jako uzavřené. Taktika" zasmál se a já ho chápala. Mají to promyšlené.

,,Tvé věci jsem vzal z trezoru, když jsem se vrátil domů a uviděl tvé tělo na zemi" řekl. Ten konec trochu s těží.

,,Zbytek ti řeknu zítra" rozepl tašku a chvíli se v ní hrabal. Vytáhl pro mě čisté spodní prádlo a tašku zase zapnul a zasunul pod postel. Koukl na mě a nadzvedl mi nohy. Navlékl mi kalhotky a stoupnul si; pořád je držel jednou rukou. Druhou ruku natáhl ke mě a já se o ní zapřela a postavila jsem se z postele. Když se ujistil, že sebou nešvihnu o zem, pustil mě a chytl kalhotky i do druhé ruky. Pomalu je vytáhl nahoru a ruce nakonec přesunul na můj pas, kde je nechal. Přitáhl si mě blíž k sobě a lehce mě políbil na rty.

,,Pojď si lehnout" zašeptal mi na rtech.

,,Ale co když zase usnu a už se neprobudím?" kousla jsem ho do spodního rtu. Slastně zakňučel a stiskl mé boky.

,,Pravda, pravda. Donesu ti RedBull a kafe" řekl se smíchem a už se chystal odejít.

,,Dělám si srandu, hlupáčku. Jsem unavená, tak pojď. Chci se konečně prospat" zatáhla jsem ho za ruku. Lehli jsme si do postele a Justin přes nás přehodil peřinu. Ležela jsem na zádech a hladila Justina po vlasech. Ležel úplně ve stejné pozici, jako dneska dopoledne, když jsem ještě byla v kómatu. Přehodil přeze mě tentokrát levou nohu a levou ruku. Tiskl se ke mě, jakobych mu měla za chvíli utéct. Hlavu měl na mém hrudníku. Stále jsem se mu hrabala v jeho dokonalých vlasech a to mě uspávalo. Nejspíš to uspávalo i jeho, protože za malou chvíli bylo slyšet pravidelné oddechování. Usmála jsem se a pomalu taky usínala.

•••

,,Co já vím! Ale není to normální" probudil mě hlas.

,,Je to normální, Justine, bla, bla, bla. Ricku, tyhle kecy mě s prominutím nezajímají. Řekni mi něco logickýho" byl to Justin. Probralo mě jeho telefonování a dupání. Přecházel po pokoji sem a tam. Neviděla jsem to, mám pořád zavřené oči, ale podle zvuků to tipuju.

,,No já nevím, asi šestnáct hodin. Jo, v kuse" hlas se přiblížil.

,,Samozřejmě, že jsem se ji nepokoušel vzbudit. Zbláznil ses" vyjekl, ale hned na to se ztišil, protože si uvědomil, že by mě mohl vzbudit.

,,Jen se bojím, aby se vzbudila. Chci, aby se vzbudila sama, ale bojím se, jestli už nespí moc dlouho" otevřela jsem oči a sledovala Justina v boxerkách, jak horlivě chodí po pokoji. Najednou se otočil ke mě a podíval se do mých očí.

,,Aha, už je v vzhůru, tak nic. Díky, čau" nečekal na odezvu a zavěsil. Hodil mobil na postel a skočil na ni jako malý kluk. Skočil přímo na mě. Seděl na mě obkročmo a usmíval se jako měsíček na hnoji.

,,Ahoj, lásko" uculil se. Vůbec ho nepoznávám. Kde je ten Justin, který byl bezcitný a šel z něj respekt a strach? Kde je ten Justin, který neměl city a v noci si z baru dovedl nějakou holku, ikdyž mě předtím strašně přesvědčoval, jak to se mnou chce zkusit a že ke mě něco cítí? Kde je ten Justin, který má doma trezor plný zbraní, drog a peněž? Asi někde v... nedopovědělo moje podvědomí, protože ho přerušil Justin. Přitiskl své rty na ty mé a já okamžitě přestala o všem přemýšlet. Teď byl jen on. Jen on a jeho nenasytné rty. Kousl mě do rtu a snažil se dostat do mých úst. Tak rychle mu to ale umožnit nechci, a tak začala válka našich jazyků. Odkopla jsem peřinu a omotala si kolem něj nohy, abych ho rozptýlila. Vzdychl, když jsem se pánví otřela o jeho rozkrok.

,,Netrap mě, Bell" zamumlal.

,,Jenže já chci" zkousla jsem mu ret a vsála si ho do úst.

,,Potom to bude o to lepší" zavrněla jsem mu do ucha.

Votes prosím <3

Don't Get Close To Missing Killer(cz)✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat