Don't Get Close To Missing Killer(cz)✔️

•36- ,,Však ty beze mě nebudeš moct žít."

,,Justine, dost." zatahala jsem ho za vlasy. Nepříčetně zavrčel a kousl mě do krku.

,,Justine!" chtěla jsem být rázná, ale místo toho, jsem jeho jméno vzdychla. Hmm, super. To jsem si ale pomohla. Justin znovu zavrčel, ale tentokrát už se ode mě odtáhl. No, neodtáhl. Jen mě přestal líbat. Stále se dotýkal nosem toho mého.

,,Dneska jsem už vyčerpal svůj limit?" řekl se smíchem a já  přikývla.

,,Ale limit se dá přikoupit." zašeptal a znovu se rty otřel o můj krk.

,,Nedá. Tak to funguje jenom u levnějších balíčků, jestli mě chápeš. Já jsem unikát." mrkla jsem na něj a on poraženě spustil ruce z mého těla.

,,Ale jen pro dnešek." řekl a odešel do kuchyně. Nachystal nám jídlo a společně jsme se najedli. Justin se pak zavřel v pokoji a asi dvě hodiny jsem o něm nevěděla. V pokoji bylo ticho. Po dalších dvou hodinách bylo pořád ticho. Bylo mi to divné, ale nejspíš se mu nic nestalo. Vzala jsem si věci a zavřela se v koupelně. Osprchovala jsem se a před zrcadlem jsem si vyčistila zuby. Zhasla jsem světlo a nakonec pozhasínala v celém bytu. Potichu jsem v dlouhém tričku a kalhotkách vešla do Justinova pokoje. Justin seděl u stolu a hlavu měl položenou na stole. Pod rukama jsem si všimla poznámek a nějakého textu. Nejspíš dělal něco do školy a usnul. Nejdřív jsem váhala, ale pak jsem se dotkla jeho zad a začala ho hlazením probouzet.

,,Justine." zašeptala jsem. Nic. Spal jako zabitej. Právě mě napadl super prank. Zasmála jsem se nad představou, co se tvořila v mé hlavě. I když spal v divné pozici, nějak jsem se dostala k jeho uchu a zašeptala.

,,Justine, chci další kolo." zkousla jsem mu mírně ušní lalůček a snažila se nevybouchnout smíchy. Justin zavrněl ze spaní.

,,Kdykoliv budeš chtít, babe." pomalu otevřel oči, ale když zjistil, kde vlastně spal, vyletěl ze sedu do zmateného postoje a rozhlížel se kolem sebe. Začala jsem se smát na celé kolo a mu po chvíli došlo, co se stalo.

,,Ty mrško." zasmál se.

,,No vidíš, ale probudilo tě to." uchechtla jsem se.

,,Ale teď budu nadrženej a ty se mnou budeš spát v jedný posteli, takže nevím, jestli se budeš moct cítit úplně bezpečně." uchechtl se pro změnu on a mně zamrzl úsměv na tváři.

,,Pojď spát, ty nadrženče jeden." zasmála jsem se a lehla si do postele.

,,To nejde. Takhle mě nemůžeš nechat, takže jdu nejdřív do sprchy." řekl při vytahování čistých boxerek.

,,Jo, jdi. A vyřeš si to tam, ok?" mrkla jsem na něj a on se zasmál.

,,A nechceš mi ho... "

,,Ne, nechci. Zapomeň." zarazila jsem ho a ukázala na dveře. Ještě by chtěl pomoct.

,,Dobře, fajn." zvedl ruce na znak míru a odešel. Po chvíli jsem uslyšela téct vodu. Otočila jsem se na pravý bok, na své pravé půlce postele. Jednu ruku jsem zastrčila pod příjemně studený polštář a zavřela oči.

Throwback

,,Ale tobě se to líbí. Líbí se ti mé dotyky." přejel přes mé lýtko až na stehno.

End of Throwback

Zachvěla jsem se při vzpomínce. Začaly se mi v mysli vybavovat obrazy Justina. Hodného, ochranitelského a roztomilého Justin. Jakou měl radost, když mě porazil na střelnici. Jak se usmíval, když jsem si položila hlavu na jeho rameno, při výhledu na ruském kole. Dej mu šanci, dej mu šanci, dej mu šanciiiii. Začaly se mi zavírat oči a já pomalu usínala.

•••

Svalnaté paže se omotaly kolem mého pasu a přitáhly mě k horkému tělu. Nos se zabořil do záhybu mého krku a Justin nasál mou vůni.

,,Však ty beze mě nebudeš moct žít." zašeptal si pro sebe a propletl jednu svou nohu, mezi ty mé. Políbil mě na rameno a dál se nic nedělo. Snažil se usnout a povedlo se mu to. Ovšem mně se to ještě dobrou hodinu nedařilo. Za prvé jsem měla žízeň, ale nechtěla jsem z teplého objetí odejít. A za druhé jsem musela přemýšlet nad jeho slovy. Co když bez něj nemůžu žít už teď? Bylo by to dobře, nebo ne?