Anděl a Démon

Prolog

Lilia
Moje dětství bylo překrásné. Žila jsem s mojí mamkou a se svými čtyřmi strýčky a tetami. Mého otce jsem nikdy nepoznala a mě to ani nevadilo. Každý pár (tím myslím jeden strýček a teta) vládl jednomu elementu. Můj strýček Helia a jeho žena neboli teta Sluninka vládnou ohni. Žijí na čtvrtce ostrůvku a nosí skoro furt červenou.
Strýček Hydra a teta Mlhovina vládnou vodě. Žijí na další čtvrtce ostrůvku a nosí zas modrou. Voda je jejich element.
Strýček Stromík a teta Samantha vládnou rostlinám. Žijí na třetí čtvrtce a jejich barva je zelená.
Poslední, kdo je na řadě, je můj strýček Větrník a teta Větřenka, vládnou větru a jejich barva je šedá. Mám pak další tety a i strýčky, ale tyhle mám nejradši.
Vzpomínka 
Bylo mi už sedm let. Běžela jsem cestičkou, posytou barevnými květinami, k mamince která si četla. ,,Mamíí!" Vykřikla jsem a sedla si do jejího klína. Malovala a mě se to líbilo. Celý můj pokoj byl zaplněn jejími obrazy, ale teď je mám v krabici a vzpomínám na ty doby.
,,Zlatíčko, tak jak se ti líbilo u Helia a Sluninky. " ,,Jako vždycky maminko." Odpověděla jsem s úsměvem. ,,Půjdu za Hydrantem a Mlhovinou, ano?" ,,Ano, ale víš že Hydra nemá rád, když mu říkáš Hydrant." ,,Já vím, proto mu tak říkám." ,,Ty si moje zlatíčko." Usmála jsem se a slezla z jejího klína. ,,Ahoj!!" Běžela jsem po cestičce s rozkvetlými květinami a vedle cesty byl potůček s různými podvodními zvířaty.
Doběhla jsem k vodnímu království. Běžela jsem uličkami do sálu. Jako vždy tam byli dva světle modré trůny a na nich strýček a teta. Modré zdi a na nich ornamenty. ,,Teto Mlhovino, strýčku Hydrante!" ,,Ty! Já ti dám Hydranta." Řekl Hydra naoko rozlobeně a rozběhl se ke mně a Mlhovina se jen rozesmála.

Byla to nádherná vzpomínka, mám ještě další vzpomínky. Ale teď zpátky do reality, na nás teď útočí démoni. Mám mocné schopnosti ale nikdo o nich neví a já je neumím používat. Ani mamka. Jsem anděl.

Julia
Můj život byl bez maminky. Moc mi chyběla, i když jsem ji vůbec neznala. Můj táta skoro nikdy neměl čas. Takže nemám moc pěkné vzpomínky.
Žila jsem sama a starala se o sebe sama. Nikoho jsem nepotřebovala, vždy jsem si pomohla svou mocí. Mám silnou moc ale nikdo o ní neví. Jsem démon.

Pokouším napsat další příběh doufám že se vám bude líbit.