Anděl a Démon

58. Kapitola

Lilia
Přidala jsem si ještě a ona to pak umyla. Já to utírala. ,,Nechcete se bavit?" Zeptala se a na můj nechápavý výraz, prohodila hlavou do obýváku. Zavrtěla jsem hlavou. ,,Ať se první omluví." Řekla jsem a šla do svého pokoje. Nechci to poslouchat. Omluvím se, až se mi ona omluví první. Sedla jsem si na postel a někdo zaťukal. ,, Dále." Byla to Al s Rose. ,, Můžeme?" Přikývla jsem a ony vešly. ,,Zítra jdeme do školy." Oznámila mi Al. Přikývla jsem a ony si sedly ke mně na postel. ,,Jak se jinak máš?" ,,Ujde to vy?" ,,Jo dobře." Odpověděly duo. ,,Hele víme, že jste se pohádaly ale nechcete se usmířit?" ,,Promluvte si s ní, až se mi omluví, tak já ji." Obě si povzdechly. ,,S ní jsme už mluvily. Ona chce zase, aby jsi se omluvila první." ,,Na to může zapomenout." Řekla jsem a šla dolů. Nechala jsem je tam a šla ven. Došla jsem k moři a potkala tam Embryho s ní. Embry si to ke mně naštvaně mířil. ,,Vlček je naštvaný." Prohodila jsem jen tak a Juli ho chtěla zastavit. ,,Co si myslíš?" ,,Co zas? Tady můžu být." ,,Od teď už ne." Zavrčel a Julia měla problémy ho udržet.
,,Ani nevíš, co dokážu. Tak toho nech jo?" ,,Ty." Zavrčel. ,,No?"

Julia
Je blbá. Může jí ublížit. Měla jsem potíže, udržet Embryho od ní. ,,Nechte toho." Řekla jsem. ,,Tak si ho zkroť." To už Embry nevydržel a přeměnil se. Přeměnila se na elfa a já pro jistotu taky. Embry na ni skočil a ona se uhnula. Smykem se zastavil a bokem na ni začal vrčet. Postavila jsem se mezi ně. ,,Nechte toho!" Přeměnil se a došel až k ní. Vlepil ji takovou facku, že měla problém, se udržet na nohou. Všimla jsem si, že měla rudou tvář a stekly ji slzy. Otočila se a rozběhla se pryč. ,,Lili!" Zakřičela jsem za ní ale ona se neotočila a nezastavila. Rozběhla jsem se za ní ale Embry mě zastavil. ,,Nech ji." ,,Je to má sestra. Musím." Vytrhla jsem se mu a rozběhla se za ni. Otočila se na mě, před Cullenovic domem. Naším, ještě si zvykám. ,,Lili. Embry...." ,, Víš, že mě to je fuk. Klidně si buď naštvaná." ,,Lili. Chci se ti omluvit." ,,Zrovna teď. Proč tě to nenapadlo dřív!" Z domu vyšli Cullenovi. ,, Protože! Co si myslíš?! Nebudu pořád ustupovat!" ,, Seš chtěla omluvit a zase to vytahuješ!" ,,No a co?! Můžu mluvit cokoliv, co mě napadne!" ,,A i já a můžu být, kde chci!" ,,To si vyřiď se smečkou!" Hodila jsem po mě kouli a já ji zničila. ,, Víš, že jsi hrozná!" Zakričela jsem na ni. ,,Tohle si říkej někomu jinému!" ,, Nenávidím tě! Lepší by bylo, kdyby si chcípla!" ,,Julio!" Vykřikl Carlisle. Najednou se okolo Lilii udělal kruh ohně. Chtěla to uhasit vodou ale to jí nešlo. Byla taky pořád elf. Ale mělo by ji to fungovat, i když je elf. Tohle jsem nedělala já. ,, Přestaň!" ,,To nedělám já!" Poslední, co jsi z ní pamatuju, byl její vyděšený obličej. Pak zmizela. Rozhlédla jsem se ale ona nikde.

Lilia
Potom co se okolo mě objevil ten oheň a mluvení s Juliou, jsem někam zmizela. Objevila jsem se v díře a padala dolů. Vykřikla jsem. Pode mnou byla větev. Rychle jsem se jí chytla. Trochu křupla ale bylo to zatím v poho. Co tu dělám?

Julia
Byli jsme v obýváku. Já seděla v křesle. Na pohovce seděl Carlisle, Esme, Jazz a Al. V druhém křesle seděl Emmet a Rose. U klavíru seděl Edward s Bellou. Embry přišel taky a stál za mnou. Rose ho propalovala pohledem. Neměla ráda měniče. Po chvilce někdo zazvonil a Carlisle šel otevřít. Chvilku tam s někým mluvil a pak přišel. Byl to Bůh, Helia, Hydra a ten muž! Když jsme byli u té jeskyně, tak ta hlava! Ale teď měl i tělo. ,,Julio." Řekl Bůh. Byl smutný a zklamaný. ,,Přála sis, aby byla Lilia mrtvá?" Zeptal se s nadějí v hlase. Přál si, aby jsem to neřekla. ,,Řekni pravdu." Nakázala mi ta hlava. Nevím jeho jméno, tak mu budu říkat hlava. ,,Ano. Řekla jsem: Nenávidím tě. Lepší by bylo, kdyby si chcípla." Řekla jsem a Bůh si promnul nos. Byl ještě strhanější než kdy jindy. ,,Co se stalo?" ,,Lili je někde pryč a jen kvůli tomu, že jsi to sakra řekla." Řekl Bůh a naštvaně chodil sem tam. ,,A kde je teď?" Zeptala se Esme. Pokrčil rameny ,,Může být na různých smrtících míst." Řekl jí. ,,Smrtících?" Hlas ji o oktávku vyletěl nahoru. ,,Když si to tady někdo přál." Řekl nabručeně Hydra a naštvaně se na mě díval. ,,Dokážete ji najít?" Zeptal se Jasper ,,Mohla by ji hledat ona. Ale možná." Hlava rovnou vrtěl hlavou. ,,Ne. Co jednou je vyslyšeno, nejde vrátit zpět." ,,Takže ona zemře?!" Vykřikla Rose, Al a Esme. ,,Je nám to líto." Řekl Helia a odešel společně s Hydrou. ,,Chápu, že jste se pohádaly ale tohle bylo hnusný." Řekl Bůh a odešel i s hlavou. ,,Já půjdu." Řekl Embry a rozloučil se s námi a odešel. Podívala jsem se na ostatní. Všichni se na mě dívali. Od někoho to byli pohledy lítostivé, někdy zas smutné a taky vyčítavé. ,,Půjdu do pokoje." Řekla jsem a teleportla se do svého pokoje. Spadla jsem do postele a začala brečet. S únavou z dnešního dne jsem usnula.

Lilia
Rozhlížela jsem se po okolí. Jen ta větev, pak zdi a dole i nahoře byla tma. Jen nahoře byla světlejší tma. Dole zas tmavší. Doufám, že mě chápete. Dostala jsem se ke kořenu a chytla se zdi. Byly tam nějaké kameny a já začala šplhat po zdi nahoru. Tam bylo větší světlo. Sklouzla mi ruka a já sjela dolů. Než jsem plně přitiskla. Tekla mi z kolene a z ruky krev. Bolelo to a štípalo ale já i přes tu bolest pomalu lezla nahoru.