68. Kapitola

182 10 2
                                    

Lilia
,,Víš co mě napadlo?" Zeptala se mě, když Carlisle s Esme šli rozeslat pozvánky. Měli to rychle hotové. ,,Ne." Odpověděla jsem a začala si něco číst. ,, Že bych mohla k oltáři dojít jako démon a Embry by tam stál ale jako vlkodlak." Řekla mi a já se musela začít smát. ,,Lepší víla." Řekla jsem jí a ona se smíchem přikývla. ,,To by mi stejně Alice nedovolila." Řekla a já s úsměvem přikývla a ze shora se ozvalo. ,,Máš pravdu nedovolila!" Začaly jsme se smát na novo a pak jsme s pozvánkami pro Boha a vládce jsme se teleportli k Bohovi. Dostaly jsme se před hrad a vešli do něj. Ti dva maníci byli už zvyklí, takže nás pustili. Bůh seděl na trůně. ,,Ahoj." Pozdravili jsme ho a on se na nás usmál. ,,Ahoj. Copak potřebujete?" Sesedl a šel k nám. ,,Srdečně tě zveme na mou svatbu." Jeho úsměv se zvětšil. ,,Tak to gratuluji. Kdo je ten šťastlivec?" ,, Embry. Ten vlkodlak." S úsměvem přikývl. ,,Jen si dávejte..." ,,Ano. Neboj budeme." Mířil s tím k jedné společné chvíli. K vášnivé noci. ,,Dobře. Ten nás neruš, jdeme dál. Kam teď?" Zeptala jsem se a ona mi hned odpověděla. ,,Livie." Přikývla jsem, objala Boha a teleportly se k Livii.

Carlisle
Mezi přípravami jsme se vydali taky na lov. Asi po dvou hodinách přišla Julča s Lili. Šli určitě u Boha. Esme jim udělala jídlo a na noc jsme si odpočinuli. I když jsme moc nemuseli ale aspoň si užijeme společně chvíle. S Esme jsme si dali vanu a pak jsme spolu leželi na posteli. Ráno jsme se oblékli a Esme šla udělat jim jídlo a já šel je omluvit že školy na týden. I když ta svatba nebude přes úřady ale jim to prý nevadí. Stačí jim jen prstýnek a jejich slib.

O týden a tři dny později
Julia
A dneska je ten den! Strašně se těším ale jsem taky nervózní. Ode dneška budu jeho žena a budu se jmenovat Callová. Na zemi budu používat jen Julia Callová a v nebi na nějakých schůzích a dalších setkání se jmenuji Julia Elinor Maller Cullen Callová. Dost dlouhý jméno co? Přemýšlela jsem nad vším a strašně se bojím, až tam půjdu. Embry mě od rána neviděl a v deset hodin mi do pokoje vtrhla Alice. ,,Máš půl hodiny na přípravu, to je sprcha a hygiena. Další půl hodinu máš na jídlo." Řekla rychle, až jsem ji skoro nerozuměla. Pak mě nahnala do koupelny. Vysprchovala jsem se a udělala ranní hygienu. Po ní jsem šla dolů a Esme mi už dávala na stůl jídlo. ,,Ahoj. Na tady je jídlo." Posnídala jsem v klidu a Al mě už táhla nahoru. V obýváku byli už Denaliovi a přátelé Cullenových. Bůh a vládci by měli přijít v poledne. V jejím a Jazzovi pokoji byla Lili s Rose s Bellou. Byly připraveny, jen Lili nebyla. Alice mě posadila na židli ke kosmetickému stolku. ,,Zavři oči." Nakázala mi Al a já poslechla. Alice mě líčila a Rose mi dělala účes. Po asi nejdelší době mého života jsem mohla otevřít oči. To v zrcadle probíhá nemůžu být já! Mé vlasy byli učesané do vysokého drdolu, z něj dva prameny byli spuštěné dolů. Měla jsem světle a narůžovělé oční stíny a k tomu tmavší narůžovělé rty. ,,Holky to je nádhera." Objala jsem je a pak mi steklo pár slz. ,,Hlavně nebreč, jinak se ti rozmaže řasenka." Začala hysterčit Alice a já se začala smát. Pak zmizela v její šatně a přinesla ty nejúžasnější šaty na světě.

Byli prostě úžasné

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Byli prostě úžasné. Pomohli mi do šatů a pak šla na židli Lili. Dělali ji nějaký účes. Hned jsem to pak pochopila. Já měla cop, z kterýho mi pak udělali drdol a ona měla jen drdol. Byla hned hotová. Potom všichni odešly a přišla Esme. Byla už nachystaná. ,,Tak jak je budoucí nevěstě?" ,,Bojím se, jsem nervní ale taky se těším." Řekla jsem jí a ona se zasmála. ,,To znám. Kdybych byla člověk, když jsem si brala Carlislea, tak bych celý den byla tak nervní, že bych nevylezla z pokoje a asi bych z toho zvracela." Začaly jsme se smát. Potom mi povyprávěla svoji svatbu a ostatních. Po chvíli odešla a přišel Carlisle jako můj otec, který mě odvede k oltáři. ,,V pořádku?" Zeptal se. ,,No... Jsem nervní ale hrozně se těším." Řekla jsem mu a on přikývl. ,,Mám zavolat Jazze?" Zavrtěla jsem hlavou a on mi nabídl rámě. Přijala jsem ho a oba jsme šli dolů. Na schodech byl červený koberec a já myslela, že umřu nervozitou.

Lilia
Všichni byli na svých místech. Stála jsem na pravé straně, blíž k nevěstě. Na druhé straně stál Embryho svědek a Jared. Bylo tu hodně hostů z naší strany a i jejich. Bůh s vládci byli vzadu a pak se všichni postavili. Uviděla jsem ji. Moc jí to slušelo. Carlisle ji předal Embrymu a šel si sednout k Esme. Všichni se posadili a pak to začalo. Tohle jsem moc nevnímala. Jen si prohlížela hosté. Zasekla jsem se na jednom hostu a podívala se na Boha a ostatní. Ti byli v pohodě. Co tu k sakru dělá Findo?! To si ho nikdo nevšiml?! Sorry, že tě ruším u téhle úžasné chvilce ale až se otočíš, tak se podívej do třetí řady u uličky. Poslala jsem ji a propalovala ji pohledem. Kdo tam je? Zeptala se strachem. Findo. Všiml si mě a přihmouřil oči. Je tu hodně lidí. Když bychom bojovali, můžeme je zranit. To už dávno vím. Co tu dělá? Měl být u Lucifera. Pak se ozval oddávajícího hlas. ,,Je si nemá nikdo námitky?" Zeptal se hlasitým hlasem a na to se ozval Findo. ,,Já mám!" Všichni se se šumem otočili na něj. Byl ve prostřed koberce. Bohové se připravili a on udělal kopulí, nemohli nic dělat. Co to sakra je. ,,Dneska se vám pomstím za to, že jste mi pokazily plán, se dostat ke Gryfovi." Nikdo nic nechápal. Nevěděli co tím myslí, jen naše rodina a pak možná smečka ale nikdo jiný ne. Fakt si vybral tu nejlepší část. Aspoň že tu nebyl žádný člověk, jinak nevím, co bychom dělali. Ale jak může tohle. Tohle dokážeme jen my dvě. Podívala jsem se na Julču a naše pohledy se spojily. Každá věděla, co máme dělat. Julča dala Embrymu kytku. Embry ji ještě chytil za ruku. ,,Řekni, že jsme manželé." Řekl tomu oddávajícímu. ,,Polibte nevěstu." Ten polibek byl plný vášně a radosti. Potlesk byl a Findo udělal ohnivo-temnou kouli a hodil ji po nich. Teleportla jsem se před ně a tu kouli chytila a zničila ji. ,,To se ti jen tak nepovede. Je mi jedno, jak s tomuhle došel ale na nás nemáš." Po mém boku se postavila Julča. Obě jsme se přeměnily na Elfa. Kdybych tak mohla vysvobodit Boha a vládce. ,,Znám vás, jak své boty. Sledoval jsem vás při trénincích a všem." Julča po něm hodila bílou kouli a on ji odrazil. ,,Za ten rok jsem se naučil ovládat svou moc. Dokážu vás porazit." Řekl a natáhl ruku. Začalo mě to utahovat na krku a já zalapala po dechu. Zasmál se a vytáhl mě. Snažila jsem to nějak povolit a Julča mi chtěla pomoct ale byla nějak zablokovaná. V hlavě jsem uslyšela hlas. Byl to Bohův, Alassův, Liviin, Zeusův, Hydrův, Stromíkův, Heliův a Vetrníkův. Holky, podle vidění byli od nich dál. Byla to formule. Byli v kruhu a drželi se za ruce. Začala jsem ji taky odříkávat. Ale zadrhla jsem se na prvním slově. Nakonec jsem spadla na zem. Findo byl asi o kousek dál než já. Julča držela stěnu, aby neublížila hostům a předemnou byl Stromík. ,,Já miluju zem!" Vykřikla jsem a Stromík se uchechtl. Ostatní ale byli pořád v kopulí. ,, Znáš je ale neznáš mě." Řekl a zmizel s ním. Zmizela i kopule a oni taky. Postavila jsem se a podívala se na ni. ,, Běž za nima. Já to tu musím dodělat." Přikývla jsem a objala ji a zmizela k nim. Bojovali před Bohovým hradem.

Anděl a DémonKde žijí příběhy. Začni objevovat