Anděl a Démon

56. Kapitola

Lilia
Zkoumaly jsme ji a psaly si zápisky. Volturiovi a Cullenovi jsme tam nechali, si povídat. Byla barevná a sem tam šlo něco. Rostliny lezli po ní a a někdy se tam objevili blesky, který ničili rostliny. Hodila jsem s ní na zem a Julča se na mě nechápavě podívala. Pokrčila jsem rameny a sledovala ji. Hrála jsem si s ní. Ovládala jsem ji rukama. Ani mě nepálila a nic jinýho. ,,Jdeme za Bohem." Přikývla a my šli. V obýváku už Volturiovi nebyli ale rodina jo. ,,Jdeme za Bohem." Přikývli a my se vydaly za ním. Teleportly jsme se a já tu kouli držela pořád v rukou a hrála si s ní. ,,Nemůžeš toho nechat?" Zavrtěla jsem hlavou. Došli jsme do sálu a tam byl Bůh. Usmál se na nás a objal nás. Potom se podíval na tu kouli. ,, Zkusily jsme spojit elfskou, vílí, boží, elementní, andělskou a démonskou kouli." Přikývl a prohlédl si ji. Pak luskl dvakrát prstama a vytvořili se z ní dva dva náhrdelníky a přívěsky byli barevné a husté. Navlékly jsme si je. ,,Z té koule vznikla vaše síla. Je to vaše "úschovna" kouzel." Přikývly jsme a šli domů. Po cestě domů jsem po ní hodila kouli. Vodní. ,,Nemůžeš už toho přestat!" Zavrtěla jsem pobaveně hlavou. ,,Chceš abych byla naštvaná. Chceš dokázat, že jsi lepší?" Pokrčila jsem rameny. Naštvala se a hodila po mě ohnivou kouli. Vyhla jsem se jí a teleportla jsem se domů. Vyběhla jsem schody a předemnou se objevila Julia. Otočila jsem se a přeskočila zábradlí. Stihla jsem to jen tak tak. Hodila po mě zase ohnivou kouli. Tyhle hádky jsou na život a smrt. Vyběhla jsem do kuchyně a z obýváku jsem uslyšela. ,,To bude jak minule." Hodila po mě další a já to odrazila pánvičkou. ,,Mohla jsi zachránit matku!" ,,Ty jsi mohla změnit otce!" Musíme se šťourat v minulosti. ,,Nemusela si utéct od ní. Mohla použít nějaké kouzlo!" ,,Nic jsem neuměla!" Hodila jsem po ní ohnivou. Odrazila ji talířem a já ji zničila vodou. ,,Jasně. Radši se z toho vymluvím." Řekla a já po ní hodila nožem. Byla to velká síla a to trefilo talíř. Zabodl se v něm a hned do prostřed. Hodila to po mě a já po ní pánvičku. ,,Co ty. Ty se taky ze všeho vymlouváš." ,,Alespoň nejsem ty! Jsi příšerná a jsi jak démon!" Tohle píchlo. Hodila jsem po ní talíř a ten se po dopadu rozbil na několik střepů. Hodila jsem po ní několik koulí a teleportla se ven. Vyběhla jsem pryč. Teď chci být sama. Bez Cullenů, bez Boha, bez všech. Doběhla jsem k moři a skočila do moře. Přeměnila jsem se ve vílu a letěla někam. Doletěla jsem na malou skálu. Sedla jsem si a přeměnila se na člověka. Byla jsem dost daleko a taky jsem byla jistá, že dlouho se u někoho neukážu. Seděla jsem tam dlouho a pak se začalo stmívat a já si lehla a usnula v klubíčku.

Carlisle
Julia se omluvila. Uklidila to a sedla si k nám. Začalo se stmívat a Lili nikde. Potom Al dostala vizi. ,, Novorozenci zaútočí zítra." Přikývli jsme a Julča si šla lehnout a my jsme šli na lov. Podívali jsme se i po Lili ale nikde jsme ji neviděli a nenašli. Její pach brzy se ztrácel.