Anděl a Démon

46. Kapitola

Lilia
Esme si sedla ke mně na pohovku a čekaly jsme na ty dva. Carlisle přišel po dvou minutách a Juli po pěti minutách. Carlisle si sedl na pohovku a Julča si sedla do křesla. Dívali jsme se na televizi. Nějaký horor. Byla to sranda, protože nám se nic nestalo a věděli jsme, že nic jako mumie a zombie neexistuje. Před polednem nám šla Esme udělat oběd a já vzala Carlislovi ovladač. Přepnula jsem to na novu. Dávali tam zrovna Anděl páně. ,, Nepotřebuješ vidět tohle, když jsi anděl." ,,Ale musím!" Řekla jsem vzdorovitě a on si povzdechl. Zajímavé. Esme nám po chvilce přinesla jídlo. Byli to nudle. Dlouhé nudle. Tohle jsem ještě nejedla. Juli se na to taky divně dívala. ,,Neznáte špagety?" Zeptala se nás a my zavrtěly hlavou. Vzala jsem si to od ní a vzala i vidličku. Jak to mám nabrat. Carlisle mi vzal vidličku a zatočil s ní. Ti údajné špagety se na to začali motat. ,,To je hustý." Valila jsem oči a oni dva se zasmáli. Potom mi ji podal a já vidličku se špagety strčila do pusy. ,,To je vynikající." Řekla jsem s plnou pusou a oni se zasmáli znovu. Snědly jsme a ještě škrábali z talíře dropky. Esme umyla nádobí a já se dál dívala na Anděl páně. ,,Je i dvojka." Řekla příchozí Esme a mě se rozzářili oči. ,,To jsi ji neměla říkat." Řekl Carlisle a ona si sedla do prostřed nás. Hned po jedničce dávali dvojku. Carlisle si promnul nos a Esme se zasmála. Carlisle šel někam nahoru a Esme do své pracovny, má prý dělat nějaké návrhy. Juli si sedla vedle mě. Byl lepší výhled na televizi. A nohy jsme si položili na polštář, který jsme dali na stolek. Po nějaké době přijeli ostatní. Nevnímali jsme je. Po této pohádce jsme se začali dívat na S čerty nejsou žerty. Potom na Princeznu ze mlýna, Sůl nad zlato, Mrazíka a všechno možné. Začalo se stmívat a my se začali dívat na Princeznu se zlatou hvězdou. Už bylo pozdě a my se furt dívali. Dneska je pohádkový den. Bylo už asi jedenáct v noci a přišel Carlisle s Edwardem. ,,Nechcete jít spát?" Zeptal se Carlisle a my záporně zavrtěly hlavou. Ti dva se po sobě podívali a pak si nás přehodili přes ramena. ,,Tohle neplatí!" Zakřičela jsem na Edwarda a bouchla ho do zad. Jen se zasmál a položil mě do postele. ,,Můžete to dokoukat zítra." ,,To už nebudou dávat." Řekla jsem smutně a zavrtala se do peřin. Usnula jsem během několika minut.

Ráno
Lilia
Probudila jsem se na můj vkus pozdě. Vzala jsem si kraťasy s bílým tričkem. Šla jsem dolů a na schodech jsem potkala rozespalou Juli. Začala jsem se prohýbat smíchy. Byla k popukání. Vyplázla na mě jazyk a teleportla se do svého pokoje. Se smíchem sešla schody a šla do kuchyně. Byl tam Esme a já šla do knihovny. Nemám, co číst. Prohlédla jsem si knížky od A do Z. Zalíbil se mi Dekameron. Vzala jsem si ho a sedla si do křesla. Rány se mi hojili ale ještě dneska jsem zůstala doma. I Julče se hojili. Začetla jsem se a Esme mi po chvíli přinesla jídlo a Julča si sedla do druhého křesla. Esme ji taky přinesla jídlo a sama si sedla na pohovku.

Julia
Po jídle jsem se šla projít. Esme mi to dovolila a Lili si četla nějakou knížku. Procházela jsem se po okolí. Byla jsem u moře a za mnou zašuštil keř. Podívala jsem se tím směrem a mé dokonale bystré oči uviděli vlkodlaka. ,,Já vím, že jsi tam." Řekla jsem a on se přeměnil a rozešel se ke mně. Byl to Embry. ,,Jen jsem se procházel, tohle byla náhoda." Řekl a já protočila oči a povzdechla si. ,,Já vím, že se ti líbím, nebo proč mě pronásleduješ?" ,, Víš..." Podrbal se vzadu na krku a já naklonila na stranu hlavu a pozvedla obočí. ,,Já si tě vtiskl." Řekl mi a já se na něj nechápavě dívala. ,,To je, že tě musím chránit a..." Zadržela jsem ho a chytla ho za ruku. ,, Nemusíš mi to vysvětlovat, já se ti podívám do myšlenek." Přikývl a já zavřela oči. Vrtala jsem v jeho myšlenkách až jsem se dostala k té vzpomínce.
Flashback
Sam mě poslal ke Cullenům, kvůli těm dívkám. Otevřel mi Carlisle. Vše jsem mu vysvětlil. ,,Pojď dál Embry. Řekněme to i ostatním." Vydali jsme se do obýváku. Rozhlédl jsem se a spatřil dívku na křesle. Náš oční kontakt se spojil. ,, Připadá ti, že se vnášíš. Zem tě neudržuje na zemi ale ona. Máš poslání ji chránit a být ji na blízku. Otisk ti nedovolí, se od ní oddálit. Budeš její kamarád, přítel, ochránce." Nemůžu uvěřit, že se mi to stalo. Z myšlení mě vytrhl hlas. ,,Co potřebuješ Embry?" Zeptala se mě Esme a náš oční kontakt se přerušil. ,,Ehm no... Jo! Sam vás svolává na takovou schůzi. Ohledně těch nových dívek." Byl jsem nervózní v její blízkosti. ,,A kdy tam máme jít?" Zeptal se mě Emmet. ,,Jo. Bude to taková menší grilovačka, taky to bude na lepší časy vlkodlaků a upírů. Takže tak v 7 hodin. Máte přijít i s nima." Ukázal jsem na ně a zase jsem se na ni podíval. ,,Dobře Embry, přijdeme." Usmál se Carlisle a já přikývl. S posledním pohledem na ni jsem odešel.
Vytrhla jsem se z jeho myšlenek a podívala se na něj. Jeho oči mě sledovali. Byla jsem z toho vykolejená ale brzy jsem to pochopila. ,,Embry já tě chápu. Mohl jsi mi to říct dřív." Řekla jsem mu a usmála se na něj. Omluvně se usmál a já se podívala na moře. ,,To moře je nádherné." Řekla jsem a on přikývl. Sedla jsem si na zem a on vedle mě. Opatrně mi dal ruku na ramena. Šlo z něj teplo. Bylo pod mrakem a taky byla trochu zima. Opřela jsem se o něj a on se na mě podíval. ,, Je mi zima." Řekla jsem a on přikývl. Seděli jsme tam tak půl hodiny. ,,Už budu muset domů. Nechci moc Esme vyděsit."