Anděl a Démon

31. Kapitola

Julia
Lilia se rozhodla, jít ven. Ze začátku jsem ji bránila ale pak jsem ji doprovodila. Všichni byli ve svých pokojích. Procházeli jsme se a kochali se okolím. Tady na zemi je nádherně. ,,Hele? A co bude pak?" Zeptala jsem se jí. Už dlouho jsem přemýšlela o tom, co bude pak ale i teď. ,,Co tím myslíš?" ,,No. Tím myslím Cullenovi a pak nebe a peklo." ,,Nemám tušení. Cullenovi mám ráda a chtěla bych je pořád navštěvovat. Myslím, že by mi to bůh dovolil. A co se týče pekla. Budeš bydlet u nás. To je samozřejmý." ,,Lili. To je divný. Démon v nebi." ,,Proč si myslíš?" ,,Hele nejsme moc dobří přátelé a myslím, že by mě ostatní moc dobře nebrali." Řekla jsem jí, jen si povzdechla. ,, Víš. Pořád přemýšlím, že jsme sestry. Já musím mít nějaké divné rodiče. A kdyby jsme měli stejné rodiče. Tak bys byla jak já." Řekla mi a vyrazila mi tím dech. ,,Dej mi ruku." Řekla jsem jí. Dala. ,,Pamatuješ si na jedno kouzlo. Nevím, jestli tě ho učili." ,,Myslíš, propojení?" Přikývla jsem a ona přikývla taky. Zavřela jsem oči a soustředila se na moji mysl. Šla jsem hluboko a něco mi říkalo, že ona taky. Potom jsem uslyšela dětský pláč a vstoupila do té vzpomínky. Byla tam i ona. Byli jsme duchové a sledovaly to dění okolo nás. Moje mamka mě držela v náručí a můj otec další dívku. Podle všeho to byla Lilia. Její oči se plnily slzami. ,,To je tvoje matka?" Zeptala jsem se jí a ona přikývla. ,,To je zas tvůj otec?" Přikývla jsem a to mě už taky tekly slzy. Odpojili jsme se od vzpomínky a objaly se. ,, Sestřičko." Opakovaly jsme pořád dokola a břečely jsme. Po deseti minutách jsme se uklidnily a sedly si na zem. ,,Nemůžu tomu uvěřit, že jsme sestry." Přikývla jsem a zamyslela se. ,,Zkusíme něco?" Zeptala jsem se jí a ona přikývla. Stouply jsme si a já se přeměnila v démona. ,,Zkus to." Řekla jsem jí a ona zavřela oči a začala se soustředit. Po dvou minutách se přeměnila v démona. Byla podobná mě, ne jim. Měla černé vlasy a v nich rohy, taky ocas. Rozeznali by nás ale mohlo by se jim to plést. Potom se soustředila a přeměnila se v anděla. ,,Teď ty." Zavřela jsem oči a soustředila se na přeměnu. Po nějaké době jsem cítila něco na zádech a na hlavě. Pak jsem otevřela oči a podívala se na sebe. Měla jsem nádherné křídla a zlatou svatozář. Přeměnili jsme se zpátky do normálního a sedli si unaveně na zem. Bylo to těžký. ,,Mohly bychom pak zkusit přeměny ve vílu, elfa, boha a elementa." Přikývla jsem a vydaly jsme se domů. Hned jsme spadly každá do své postele a usnuly. Nebo aspoň já, myslím ale že i ona.