Anděl a Démon

53. Kapitola

Lilia
Procházela jsem se a on semnou. ,,A jak se ti vede u Cullenů? Líbí se ti tam?" ,,Kdyby mi tam nebylo dobré, tak bych odešla." Odpověděla jsem mu a dívala se dál. Procházeli jsme se po zahradách. Rostliny tu byli nádherné. Vypadalo to tady jak v džungli. Fialové květiny a před námi byla dřevěná lavička. Posadili jsme se na ni a sledovali okolí. Procházeli se tu někteří lidé, kteří mají rádi květiny. Po nějaké době jsem se vydala domů a on do svého království. Dostala jsem se na kopec a uviděla Julču a Embryho. Byli u sebe blízko a najednou jsem to viděla. Embry políbil Julču. Ou! Radši jsem je nechala. Nechám jim soukromí. Šla jsem tedy domů. Ani nevím, co mám pojmenovávat jako domov. Cullenovic dům a nebo nebe. Cullenovi mi nahrazují rodinu a Bůh je taky moje rodina. Prostě obojí je domov ale Cullenovic dům víc. Carlisle s Esme byli v pokoji, to jsem zjistila, hned jak jsem šla pod schodech nahoru. Sedla jsem si do obýváku a Julča pak přišla od Embryho. Celou dobu se klepala a byla udýchaná. ,, Julčo. Co je ti?" Zeptala jsem se jí rychle a pomohla ji se posadit do křesla. ,,E-Embry mě po-políbil." Vydechla a hlavu složila do dlaní. ,,A to bylo tak strašný?" ,,Ani ne ale já nevěděla, co pak dělat a utekla." Usmála jsem se na ni a objala ji. Uslyšeli jsme vzdych a smích dohromady. Julča se uchechtla a já s ní. ,,Asi si myslí, že je neslyšíme." Zašeptala mi Julča a já přikývla. Obě jsme se vydali do knihovny. Tam jsme to tolik neslyšeli. Prohlíželi jsme si knížky. Když někdo zazvonil. Šla jsem se tam podívat. Byl to Embry a já mu otevřela. ,,Sam vás svolává. Musíme vám něco důležitého říct. Tak za půl hodiny u Sama a Emily." Přikývla jsem a on odešel.
Esme s Carlislem scházeli rychle schody. ,,Byl tu Embry a říkal, že máme přijít k nim všichni. Něco důležitého nám chtějí říct." Přikývli a oni se vydali hledat ostatní. My se vydali už ke smečce. Šli jsme pomalu a pak se k nám přidali ostatní. Co nám vůbec chtějí říct. Došli jsme k Emily a Samovi. Nejvíc jsme se scházeli u Blackových ale teď jsme byli u Sama a Emily. Posadili jsme se ven ke stolu. ,,Omlouváme se, že musíme rušit, ale byli jsme na hlídce a zjistili, že se naším a i vaším územím prohání upíři. Je jich hodně a my bychom vás chtěli pořádat o pomoc. Sami je neporazíme." Carlisle se usmál. ,,Nemusíš se bát Same. Pomůžeme vám. Stejně se prohání i na našem území, takže bychom s nimi měli také potíže. Kolik myslíte, že jich je?" Zeptal se a teď odpověděl Paul. Paul nikdy moc nemluví. ,,Asi přes třicet." ,,To je velká skupina. Takovéhle skupiny se zakládali především pro boje." Zamyslel se Carlisle. ,,Může to být. Jeden upír zaútočil na Quila a kdybychom nebyli poblíž, mohlo by být po něm." Řekl zas Sam a my přikývli. ,,Ano my vám pomůžeme a Lili s Juli můžou být v tu dobu v nebi." Obě jsme chtěly protestovat ale jeho nesmlouvavý obličej nám nepomohl. Nakonec jsme přikývli a vydali se domů. Alice prý bude hlídat jejich rozhodnutí, kdy by měli zaútočit.

Ahoj
Po delší době další kapitola. Doufám, že se vám bude líbit a přeji hezké čtení.