Anděl a Démon

28. Kapitola

Lilia
Podle vůně jsem poznala, že to je Esme. Brečela jsem dál. Carlisle mě držel a pořád mě tišil a Esme mě hladila po zádech. ,,Ššš..." Houpal semnou ze strany na stranu. Lapala jsem po dechu, z toho brečení jsem nemohla dýchat. Když jsem se trochu uklidnila, tak jsem se odtáhla. Carlisle mě pustil a starostlivě se na mě díval. ,, Jsem v pořádku." ,,Myslím si, že bys měla spát." Řekl mi a já nesouhlasně zavrtěla hlavou. ,,Lili, když nebudeš spát, tak ti bude špatně." Znovu jsem zavrtěla hlavou. ,,Lili." Řekl Carlisle. ,,Já nechci." Řekla jsem mu. ,,Budeme tu, jestli chceš." Tázavě se na mě podívala Esme, nakonec jsem přikývla. Usmáli se na mě a já si lehla do postele. Zavrtala jsem se do deky a chytla jsem Carlislea za ruku. Usmál se na mě a já usnula.
Probudila jsem se na posteli. Posadila jsem se a podívala se po okolí. Všude bylo černo. Podívala jsem se dolů a tam byla taky tma. Vedle mě se objevila zlatá věc. Černá střela ji přesekla na půl a já nemohla dýchat. Ukázalo se, že to bylo srdce. A podle toho jak jsem zjistila, tak moje. Lapala jsem po dechu. Potom jsem už mohla dýchat. Ale začala jsem se měnit. Měnila jsem se na různé přeměny. Nic jsem neviděla a hlavou mi šli vzpomínky na matčinu smrt. Začala jsem křičet a pak se semnou všechno zhouplo. Já se probudila úplně. Z lehu jsem se vymrštila do sedu. Nikdo tady nebyl. Postavila jsem se a všimla si oblečení na posteli. Vzala jsem si ho a šla do koupelny. Osprchovala jsem se a převlíkla se do těch modrých džínách, bílého tílka, pak jsem si vzala černé baleríny. Šla jsem dolů a tam nikdo nebyl. Asi jsou na lovu. Šla jsem do kuchyně a vzala si rohlík s marmeládou. Jídlo tady mají kvůli nám. Sedla jsem si s ním do křesla. Snědla jsem ho a rozhodla jsem se jít do nebe. Hledala jsem nějakej papír, abych jim napsala vzkaz. Měli ho ve stolku. Napsala jsem, že si potřebují něco vyřídit. Poté jsem se teleportla na kopec a udělala si schody. Ty za mnou mizeli a já se dostala až k bráně. Vešla jsem dovnitř a šla k prostřednímu ostrůvku. Začala jsem se měnit v anděla. Nevadilo mi to a já došla až k bráně. Stáli tam zas stráže. Podívala jsem se na ně a oni mi zkřížili cestu. ,,Chcete, aby jste měli průšvih?" Zeptala jsem se a oni znervózněli. Nakonec mě pustili a já vešla. ,,Ahoj Bože!" Vykřikla jsem a on mě objal. ,,Copak potřebuješ?" ,,Mám takový problém. Přeměňuji se v elfa, vílu, boha." ,,Zkus najít knížky o tomhle." ,,Přikývla jsem a vydala jsem se k elfům.

Esme
Přišli jsme z lovu domů a Carlisle se šel podívat na Lili a já si všimla papíru na stole. Vzala jsem ho do ruky a ostatní se na mě podívali a to přiběhl i Carlisle. ,, Potřebuji si něco vyřídit. Budu u Boha. Do dvou hodin jsem zpátky. Lilia." Přečetla jsem ho a ostatní přikývli a já s Carlislem do křesla, Emmet a Rose do druhého, Alice s Jazzem a Edward s Bellou na pohovku. ,,Co si myslíte, že si potřebuje vyřídit." Zeptal se Emmet a my pokrčili jsme rameny. Chvilku jsme mlčeli, než přišla Julia. ,,Kde je Lili?" Zeptala se nás. ,,Něco si šla zařídit." Odpověděla jsem jí. ,,Aha." Řekla zaraženě. ,,Něco se děje?" ,,No... Že by mi to asi řekla." Řekla zamyšleně a sedla si ke klavíru. ,,Třeba ne." Řekl Edward, pokrčila rameny a na to přišla Lilia. Měla sebou tašku. ,,Lili!" Vykřikla Al a objala ji. ,,Psala jsem vám, že si potřebuji něco vyřídit." Přikývli jsme a Julia se zvedla. ,,Musím si s tebou promluvit." Řekla a šla ven. Alice si vzala její tašku a Lili šla za ní. Alice se s ní sedla zpět na pohovku.

Lilia
,,Něco se děje?" ,,Proč si mi neřekla, že potřebuješ někam. Šla bych s tebou." ,,Nejsem malé dítě..." ,,Ale mohlo se ti něco stát!" Přerušila mě. ,,Dokážu se o sebe postarat!" Zakřičela jsem nazpátek. ,,Jo! Všude jsou teď démoni! Mohli tě zabít!" ,,Já se dokážu ó sebe postarat! Nepotřebuji chůvu!" Vykřikla jsem na ni a všimla si, že Cullenovi vyšli ven. ,,Jo nepotřebuješ! Ale kdo ti zachránil život!" Zakřičela na mě a začala naštvaně chodit sem a tam. ,,Si myslím, že jsem já zachránila život oboum dvoum!" ,,Kdybych nebyla s tebou, tak bys ses nedostala od démonů!" ,, Dokázala jsem tam používat své schopnosti!" ,,Nenapadlo by tě použít vítr!" ,,Stejně bych na to přišla!" ,,Myslíš!" Vykřikla a hodila po mě kouli. Zničila jsem ji vodní koulí. ,,Co chceš! Dokázala jsem se o sebe postarat!" ,,Ani si nedokázala zachránit svou matku!" Vykřikla na mě. Tohle bodlo. Začali se mě měnit oči, tělo všechno. Všimla si toho a začala ustupovat. Věděla, že to přehnala. Přeměnila jsem se v anděla a hodila po ní ohnivou kouli. Neměla jsem křídla. Přeměnila se taky a hodila po mě temnou kouli. Chtěla na mě skočit a já na ni ale mě někdo chytl a ji taky. Ji chytl Jasper. Ten dotyčný mě držel okolo ramen a boku. Měla jsem zablokované ruce i nohy. Chtěla jsem se dostat z toho sevření ale to mi nedovolil. ,,Lili. Uklidni se." Řekl mi do ucha Carlisle. Začala jsem se mlít ale neměla jsem šanci. Všimla jsem si, že ona taky. ,,Vy dvě uklidněte se." Řekl nám Edward. Podívala jsem se na ni a ona na mě. Zamračila jsem se a přeměnila jsem se na normální oblečení. Carlisle mě pustil ale byl blízko mě. Vydala jsem se do svého pokoje. Nepodívala jsem na nikoho. Vzala jsem si tašku a šla k sobě. Bouchla jsem dveřmi a vysypala si knížky na postel. Byla jsem v knihovnách, abych našla něco, co by mi pomohlo. Začala jsem si číst knížku o elfech. Byli tam druhy elfů a pak co můžou dělat a co ne. Co je může zabít a co nemůže.