Anděl a Démon

67. Kapitola

Lilia
Blbá, blbá, blbá. To nadávala na sebe. Psali test a ona mě neposlechla u jedné otázky, měla to samozřejmě blbě a učitel ji dal trojku. Ještě jednu otázku měla špatně. Měli jen čtyři otázky, takže to bylo na půl. Teď jsme měli hudebku a tu má s Emmetem. ,,Ahoj." To byl hlas Emmeta. Takže jsme už před učebnou hudebky. ,, Ahoj. Chceš něco vidět?" Zeptala se Julia Emmeta. Nic se pak nedělo, jen rozepla zip a já vykoukla na Emmeta. Ten na mě vykulily oči a Julia mě strčila zpátky do batohu. Zavřela batoh a pak mě po krátké době pustila na zem. ,,Koho to byl nápad?" ,,Můj ne. To byl její." Asi přikývl, protože jsem nic neslyšela. Zazvonilo a přišel učitel. To zas bude hodina.

....

Lilia
Takže to ví už všichni a teď zrovna jdeme na oběd. Já se dopoledne prospala a na záchodě s Juli jsem měla dlouhý rozhovor s Carlislem. Nebyl ani naštvaný, jen jak bych to asi řekla. No prostě divný, polonaštvaný. Julča na mě je zlá. Nedala mi žádné jídlo a po dvou hodinách psychologie jsme jeli domů. V autě jsem mě Julia pustila ven. Přeměnila jsem se na člověka a začala se smát. Se mnou i ostatní. ,,Mám pocit, že Carlisle vám dá domácí vězení." ,, Ať. Já dokážu, jen tak zmizet." Řekla jsem a všichni jsme se zasmáli. Seděla jsem v autě s Julčou, Emmetem a Rose. Dojeli jsme domů a vylezli z auta. Došli jsme do obýváku a tam byl Carlisle. ,,Teď mi jedna z vás řekne, koho to byl nápad." Řekl nám aniž by nás pozdravil. ,,Taky tě rádi vidíme a nápad to byl její." Řekla Julča. Mile jsem se na něj usmála. Jen si povzdechl a promnul si oči. ,,Já jdu za Embrym." Řekla Julča a šla ven. ,,Já jdu za Alassem." Usmála jsem se na Carlislea. Teleportla jsem se tam a objevila se v sálu. Seděl na trůně. ,,Ahoj. Jsem tu, jak si říkal." Přikývl a spolu jsme se teleportli ke Gryfovi. Seděl ve hnízdě a jakmile nás viděl, tak se k nám rozeběhl. Přitulil se k nám a my se zasmáli.

O rok později
Lilia
Když byli ostatní ve škole nebo v práci, tak já u Boha. Mezi Embrym a Julčou to bylo zajímavý a já právě jsem šla k ní, kvůli tomu že mi něco chce říct. ,,No?" Zeptala jsem se jí v pokoji a lehla si vedle ní. ,,Hele Lili..." Zmkla a prostě mi ukázala ruku. Na její pravé ruce byl prstýnek. Vyvalila jsem oči a sedla si. ,,On tě pořádal o ruku?" Přikývla a objaly jsme se. ,, Blahopřeji. Řekla jsi to ostatním." Pustila jsem ji a podívala se na ni. ,,Chtěla jsem jim to říct, až to budeš vědět ty. Tak už to víš, jdem to říct?" Přikývla jsem a sešli schody. Esme s Carlislem seděli v křesle a četli si. Edward s Bellou o něčem diskutovali. Jazz s Emmetem se dívali na televizi. Al s Rose si prohlíželi časopisy. Zakašlala jsem a oni se na nás podívali. Sedla jsem si ke klavíru. ,,Chce vám něco říct." Řekla jsem a kývla na ni. Než něco řekla, rozezvonil se zvonek. Šla otevřít a pak přišla s Embrym. ,, Aspoň jsou tu oba." Zamumlala jsem. ,,Embry mě před dvěma dny pořádal o ruku a já souhlasila." ,, Blahopřejeme." Ozvalo se od všech stran. ,,Už máte stanovené datum svatby?" Zeptala se Al a oni zavrtěli hlavou. Potom já, Esme, Alice, Rose a Bella jsme vzaly Julču nahoru do jejího pokoje a kluci se ujali Embryho. Doufám, že ho nezabíjí. Sedly jsme si na její postel. ,,A co třeba za dva týdny. Na čtrnáctého." Hned jsem pochopila, co je za dva týdny čtrnáctého. ,,Počkej ty myslíš na Valentýna?" Přikývly jsme. ,,Vždyť to nestihneme." Řekla vyděšeně a Al se zasmála. ,,Ale neboj." ,,Tak fajn." Nechala se a začaly jsme přemýšlet o jejích šatech.

O tři dny později
Lilia
Přípravy byli v plném proudu. Alice se rozhodla, že Julče ušije šaty a Embrymu oblek. Embry byl ze začátku proti ale nakonec se podvolil. Alice tedy dělala šaty a obleky, Rose byla její pomocnice. Jazz, Bella, Emmet a Edward připravovali zahradu, kde to všechno bude a já s Esme a Carlislem a Julčou jsme řešili hosté. Všichni čtyři jsem seděli na pohovce a já psala. ,,Denaliovi jsou vaši přátelé?" Přikývli a já je tam napsala. ,,Pak tu je rodina od Embryho, nějací vaši přátelé a pak bychom mohli pozvat Boha?" ,,Boha a asi nějaké vládce." Přikývla jsem a napsala jsem tam Boha, Alasse, Hydru, Heliu, Stromíka, Větrníka, Livii, Zeuse. ,,Lidé nemusíme ne?" Zavrtěli hlavou a já si seznam lidí přečetla. Pak jsem to dala přečíst jim. Přikývli a já se šla napít. Esme začala dělat pozvánky. A ty dva ji pomáhali.

Ahoj
Další kapitola na světě. Doufám, že se vám bude líbit.