Hladíš mě.
Povídáš mi jak mě máš rád.
Jak ti na mě záleží.
Jak ti záleží na otci.
Prokládáš to omluvami.
Tvůj hlas je nakřáplý a zničený.
Mírně se usmíváš.
Říkáš, že se také usmívám.
Tak proto se budeš také usmívat.
Že tu budeš jenom se mnou.
Už nikam nepůjdeš.
Budeš vyrábět loutky.
Doufat, že sem někdo přijde.
Že je koupí a ty budeš mít na jídlo.
Ještě máš několik peněz od otce.
Šetříš si každý cent aby jsi z toho co nejvíce vyžil.
Snažíš se.
Jsi moc šikovný.
Kéž bych ti to mohl říct.
Kéž bych ti mohl ukázat jak jsem rád, že už nepláčeš.
Jsi silný, že to zvládáš sám.
Chci ti pomoci.
Chci být tvou oporou.
Chci být tím na koho se spolehneš.
Ale vím, že to nepůjde.
Ale i tak.
Dívám se na tebe.
Tak snad.
Jednou.
Poznáš.
Že tu jsem pro tebe.
ČTEŠ
Loutka
Short StoryV malém loutkařství na jedné poličce seděla pod malou vrstvou prachu loutka. Loutka měla na sobě zářivou brož, kterou dostal od svého majitele, stvořitele. Nikdy z něj nespustil oči. Vždy jej pozoroval. Jeho život, jeho trápení. Chtěl ale více než p...
