Odešli.
Po dlouhých hodinách odešli.
Přestalo je to bavit.
I přes to, že se bránili tak nedokázali dosáhnout na loutkáře.
Byl v jeho náruči.
Byl chráněn.
I přes to jediné nedokázali ochránit.
Loutka ležela na zemi.
Rozdupaná,
zničená,
udělali co mohli,
co se dalo,
jen aby ji zničili.
Duhový medailonek byl pryč.
Jakmile loutka spadla,
zakutálel se pod stůl.
Kde pomalu přestával zářit.
V místnosti byli slyšet jenom vzlyky,
omluvy a děkovné slova.
Loutkář se na něj díval tak smutným pohledem.
Bylo mu jej tak moc líto.
To co všechno kvůli němu musel udělat aby mu uvěřil.
To jak musel trpět.
Nechtěl věřit v to, že by měl někdy pravdu.
Ale tohle jej přesvědčilo.
Zachránil jej.
![](https://img.wattpad.com/cover/125613015-288-k481326.jpg)
ČTEŠ
Loutka
Historia CortaV malém loutkařství na jedné poličce seděla pod malou vrstvou prachu loutka. Loutka měla na sobě zářivou brož, kterou dostal od svého majitele, stvořitele. Nikdy z něj nespustil oči. Vždy jej pozoroval. Jeho život, jeho trápení. Chtěl ale více než p...