Už druhým rokem matka s dítětem chodí na hrob.
Jediný kdo pláče je syn.
Žena věděla už dlouho, že plakat nemá smysl.
Né když jim byl poskytnut nový domov.
Kdy musí zapomenout na svého manžela.
Kdyby jenom nebyla tak slepá
a věnovala se mu když tam ještě byl.
Kdyby nepokukovala po ostatních co byli bohatší.
Možná ale proto jim to naskytlo nový domov.
Tam kde budou oba zajištění.
Možná ten den mu to neměla říkat.
Ale neměla na výběr.
Milovala ho.
ČTEŠ
Loutka
Short StoryV malém loutkařství na jedné poličce seděla pod malou vrstvou prachu loutka. Loutka měla na sobě zářivou brož, kterou dostal od svého majitele, stvořitele. Nikdy z něj nespustil oči. Vždy jej pozoroval. Jeho život, jeho trápení. Chtěl ale více než p...