Loutkář se posunul.
Ve výrobě loutek.
Už nedělal jen dřevěné loutky.
Zjistil, že někteří nepovažují dřevěné loutky jsou luxusní.
Proto přešel na keramické.
Ale i tak se nezbavil dřevěných.
Připomínali mu otce.
I jeho loutku samozřejmě opravil.
Ale neviděl v ní tu jiskru.
To co ho vždy uklidňovalo.
To co mu ukazovalo otce.
Jakoby to už nebyl on.
I když byla identická.
Pořád tam něco chybělo.
Něco tak zásadního.
Něco co mu chybělo.
Nemohl na to přijít.
Byl z toho smutný.
Bál se samoty.
ČTEŠ
Loutka
Short StoryV malém loutkařství na jedné poličce seděla pod malou vrstvou prachu loutka. Loutka měla na sobě zářivou brož, kterou dostal od svého majitele, stvořitele. Nikdy z něj nespustil oči. Vždy jej pozoroval. Jeho život, jeho trápení. Chtěl ale více než p...
