Vždy se na něj podívá tím nevinným pohledem.
Tím pohledem, který jej okouzlil.
Je nevinná sama o sobě.
Stvoření boha.
Jak anděl, kterému ukradli křídla.
To mi vždy říká.
Je smutné, že si to sám plně uvědomuji.
A to mě bolí ještě více.
To, že mi ho ukradla celým svým srdcem.
Že není místo pro mou lásku.
Tak moc to bolí.
Jediné co mě drží abych se nezbláznil, je jeho úsměv.
Jednou za čas jej věnuje i mě.
Škoda, že jeho slova jsou ale určená pro ni.
➖➖➖➖
Zdravím ^^
Pro všechny co čtou 'Nová služebná?', tak tu vydám až po škole :) ale tenhle příběh jsem stihla ještě teď v krátkém volném čase.
Snad se kapitola líbila. A jsem ráda za každý komentář či vyjádření k ději ♥♥
ČTEŠ
Loutka
Historia CortaV malém loutkařství na jedné poličce seděla pod malou vrstvou prachu loutka. Loutka měla na sobě zářivou brož, kterou dostal od svého majitele, stvořitele. Nikdy z něj nespustil oči. Vždy jej pozoroval. Jeho život, jeho trápení. Chtěl ale více než p...
