Viděl jsi ho.
Podivil jsi se totiž, že byly otevřeny dveře.
V místnosti byl stejný chlad jak venku.
Ve dveřích stál byl ten, kterého nenávidím.
Ano nemám jej rád.
Ale nemůžu ti na to nic říct.
Jen z něj nemám dobrý pocit.
Nechci aby jsi s ním byl.
Měl ale zmatený výraz.
Viděl totiž tvého zachránce.
Jakoby ho znal.
Nečekal jsem, že uděláš něco takového.
Ale byl jsem rád.
Hned jsi se k němu rozeběhl.
Objímal jsi ho.
Sice mu nadával kde byl.
Ale byl jsi šťastný.
Nebyl jsi vůbec na něj naštvaný.
Rád jsi ho viděl.
Ani nevíš jak se mi ulevilo.
Že jsi mu to nevyčítal.
Chtěl jsi mu představit jeho.
Měl také podivný výraz když mu došlo kdo to byl.
Když jsi se ale podíval do dveří tak tam nebyl.
Zase jen tiše zmizel.➖➖➖➖
Zdravím!
Nečekala jsem, že někdy vydám 100. Kapitolu. Nějak mě to hodně potěšilo. Jsem ráda, že jste tu se mnou celou dobu a tenhle příběh vás baví a také doufám, že vás bude bavit i nadále. Moc děkuji všem za krásné komentáře.. A doufám, že se občas najdou i nadále takové.
Moc děkuji.
A snad se už dál v příběhu nic nepokauzi. ❤
ČTEŠ
Loutka
Short StoryV malém loutkařství na jedné poličce seděla pod malou vrstvou prachu loutka. Loutka měla na sobě zářivou brož, kterou dostal od svého majitele, stvořitele. Nikdy z něj nespustil oči. Vždy jej pozoroval. Jeho život, jeho trápení. Chtěl ale více než p...