Sedíš tam.
Díváš se prázdně na druhou stranu pokoje.
Něco ti řekla.
Ale co?
Nemluvíš?
Třeseš se zimou i když jsi navlečen do mnoha vrstev oblečení.
Nechápu to.
Konečně jsi vypadal natolik šťastný.
Proč teď každou noc jsi tady a pláčeš?
Bolí to tě takto vidět.
Takto vnímat okolí.
Znám vše jen od tebe.
Toho co mi řekneš.
Tak proč se mnou nechceš mluvit?
Svěř se mi prosím.
ČTEŠ
Loutka
Truyện NgắnV malém loutkařství na jedné poličce seděla pod malou vrstvou prachu loutka. Loutka měla na sobě zářivou brož, kterou dostal od svého majitele, stvořitele. Nikdy z něj nespustil oči. Vždy jej pozoroval. Jeho život, jeho trápení. Chtěl ale více než p...
