Jeho klidný pohled tě znervózňoval.
Nic neříkal.
Jakoby se snažil stejně jako před tím volit slova.
Nechtěl ti ublížit.
Je to v pořádku.
Řekl nakonec klidně.
Moc jsi nechápal.
On ale k tobě přišel.
Objal tě.
Šeptal ti slova, které jsem nemohl slyšet.
Ale ty jsi se usmíval, plakal a děkoval.
Tiskl se k němu.
Přijal tě.
Vidíš.
Chápe to.
Neměl jsi se čeho bát.
Není tak špatný jak vypadá.
Spíše vypadal.
Více se teď usmívá.
Nevypadá že by ti chtěl už ublížit.
I když těch modřin přibývá.
Vidíš je taky?
ČTEŠ
Loutka
Short StoryV malém loutkařství na jedné poličce seděla pod malou vrstvou prachu loutka. Loutka měla na sobě zářivou brož, kterou dostal od svého majitele, stvořitele. Nikdy z něj nespustil oči. Vždy jej pozoroval. Jeho život, jeho trápení. Chtěl ale více než p...
