Ah...Je tady.
Blond vlasy,
krásné hnědé a zářivé oči,
oděna v bílých jednoduchých letních šatech,
na hlavě klobouk,
na tváří zářivý úsměv.
Tak moc nechci aby tady chodila,
aby ho očarovala svým nádherným šarmem.
Proč jí pořád tolik propadá?
Čím je tak výjimečná?
Myslím, že vím.
Dokáže žít.
Já ne.
Jen sedím a sedím.
Pozoruji to jak sobecky nahlížím na svého stvořitele.
Spíše bych mu měl přát to, že si našel lásku.
Co je špatného na tom chtít být milován?➖➖➖➖
Zdravím ^^
Sice stále jsem nepochopila to, jak funguje to řazení v kategoriích, že některé příběhy jsou řazeny a některé ne. Ale i tak, tato povídka je dnes 18. 10. 2017 57 v kategorii! což je úžasné na to, že žádné mé povídky/rpg nejsou zařazeny. Moc děkuji a snad se bude pokračování líbit. Budu ráda za každý názor na tuhle povídku :)

ČTEŠ
Loutka
Short StoryV malém loutkařství na jedné poličce seděla pod malou vrstvou prachu loutka. Loutka měla na sobě zářivou brož, kterou dostal od svého majitele, stvořitele. Nikdy z něj nespustil oči. Vždy jej pozoroval. Jeho život, jeho trápení. Chtěl ale více než p...