Ve dveřích se objevila postava.
Na obličeji podlitiny.
Dokonce i řezné rány.
Na místech i krev.
Celý se třásl.
Tak tak ustál.
Ale jakmile je uviděl.
Běžel jak jenom mohl.
Musel jej zachránit.
Musel mu pomoct.
Nechtěl aby už byl sám.
Sám se stal rak moc osamělým.
Skočil mezi ně a začal se s nimi prát.
Zdálo se to, že ale prohraje.
Chtěl ale tak moc vyhrát.
Neměl dostatek sil.
Věděl, že jedno jediné musel udělat.
Ve volné chvíli uskočil.
Pevně objal nahého loutkáře a přebíral za všechno zodpovědnost.
Všechno co pro něj mohl udělat.
Cítit jeho rány.
Bolesti, které mu byli způsobeny.
Vše.
Jen pro něj.
ČTEŠ
Loutka
Short StoryV malém loutkařství na jedné poličce seděla pod malou vrstvou prachu loutka. Loutka měla na sobě zářivou brož, kterou dostal od svého majitele, stvořitele. Nikdy z něj nespustil oči. Vždy jej pozoroval. Jeho život, jeho trápení. Chtěl ale více než p...
