JakmilE poraženě odešel.
Celou svou pozorNost jsi přemístil k němu.
Nic jsi ale neříkal.
Vyčkával jsi.
Jsem rád, že jsi na něj nenaléhal.
A také, Že on si uvědomil, že by měl vysvětlit sitUaci.
I když zprvu to vypadalo, že chce odejít.
Ale nakonec si šel jenom pro židli.
Vypadal, že se o toM moc nechce bavit.
Ale stejně pomalu začal.
Tiše jsi vyčkával.
Poslouchal jsi o jeho nevlastním bratrovi.
Že se znajÍ jen krátce.
A i přeS to jej nenávidí.
Nechtěl říct prOč.
Jakoby se bál toho co na to řekneš.
Pořád jsi se dožadoval odpovědi.
Toho proč tady nebyl nějakou dobu.
Že mu přišel v pořádku jeho zákazník.
Byl jsi zmatený.
Tvůj zachRánce ale odPoroval
A nakonec řekl.
n̴̖̼͉̦̽̉̑͂̄ę̶̪̺̗̊̑̿̋̕chci aby jsi to věděl.
V tuto chvíli jsem zase pomalu přestával myslet na to o čem se bavíte.
Děsilo mě to.
Stalo se to znova.
Chyba ve světě.
Něco co vidím jEn já.
Bojím se.
Proč to Nevidíš?
ČTEŠ
Loutka
Short StoryV malém loutkařství na jedné poličce seděla pod malou vrstvou prachu loutka. Loutka měla na sobě zářivou brož, kterou dostal od svého majitele, stvořitele. Nikdy z něj nespustil oči. Vždy jej pozoroval. Jeho život, jeho trápení. Chtěl ale více než p...
