Nepoznával jsem to tu.
Bylo to tu jiné..
I přes tvůj strach z lidí.
Přes to všechno.
Přes odpolední hodiny to tu žilo.
Objednávali si loutky,
prodával jsi je,
viděl jsem jak keramické tak dřevěné.
On ti pomáhal.
Jak s prodejem tak s výrobou.
Byli jste úžasná dvojka.
Byl jsem rád.
Našel sis někoho koho potřebuješ.
I přes to co se všechno stalo.
Usmíváš se.
Možná jsem jen přehlížel ty vpichy v prstech.
Ty náplasti.
Bolestné modřiny.
Ale co vím tak vždy když šiješ tak na tebe dává pozor.
Tak moc mě potěšil.
To, že tě zachránil.
Byl to on ne?
ČTEŠ
Loutka
Truyện NgắnV malém loutkařství na jedné poličce seděla pod malou vrstvou prachu loutka. Loutka měla na sobě zářivou brož, kterou dostal od svého majitele, stvořitele. Nikdy z něj nespustil oči. Vždy jej pozoroval. Jeho život, jeho trápení. Chtěl ale více než p...
