Parilis - Záhadná sestřenice

Minulost 1/2

Ahojky, je neděle a já tu jsem s další kapitolkou. Dneska vám Parilis bude vyprávět příběh o tom, kdo byli Saorsie, Ronan, Howl a Ginevra.
Doufám, že se dílek bude líbit.
Přeji hezké čtení

Ziwa Arlett

Ziwa

Mladý kouzelník smaragdových očí a čistě bílých vlasů kráčel naštvaně Bradavickým hradem. Cestou do sklepení míjel studenty, kteří mu rychle uhýbali z cesty a snažili se zmizet dřív, než si jich všimne. Nikdo nechtěl stát v cestě jedné z kleteb, kterými muž v rozčilení nikdy nešetřil.

,,Salazare, musíme si promluvit!!" vtrhl do učebny a polekal tak čtveřici dětí, která se do té doby skláněla nad kotlíkem, v němž drobná dívenka vařila jeden ze svých experimentů.

Tmavovláska polekaně strčila do kotlíku, který se převrhl a jeho obsah se vylil na podlahu.

Rudovlasá dívka s výčitkou pohlédla na bělovlasého muže, než znuděně mávla rukou a vrátila vše do původního stavu.

,,Strýčku? Co..."

,,Kde máš otce!" štěkl na tmavovlasou dívenku, aniž by ji nechal domluvit. Ta jen překvapeně zamrkala, než ukázala na dveře, vedoucí k zadní místnosti. Muž se kolem dětí prohnal jak vichřice, a nebýt pohotové reakce vysokého mladíka, drobná dívka by skončila na zemi. Děti si stačily vyměnit překvapený pohled, než se z vedlejší místnosti ozval řev, který otřásl hradem.

,,Proč jsi to zase dovolil!!! Jako kdyby nestačilo, že minulej rok jsi přijal toho mudlovskýho šmejda. Teď budeš ještě podporovat ty špinavé křížence!"

,,Taky tě rád vidím, bratříčku." odpověděl mu příjemný, hluboký hlas. Černovlasý muž, sedící za stolem, byl přesnou kopií bělovlasého. Odevzdaně k Luciusovi zvedl smaragdově zelený pohled a pohodlně se zapřel do křesla. Tušil, co jeho bratra tak popudilo. Moudrý klobouk zařadil do letošního prvního ročníku pár slibných žáčků a bylo mezi nimi i několik čarodějů ze smíšených rodin.

Lucius zuřil. Nenáviděl tu špinavou verbež, avšak dřív, než se stihl nadechnout k dalším nadávkám, Salazar vstal ze svého křesla.

,,Opravdu nevím, v čem vidíš problém, Lucie. Ti žáčci mají veliký potenciál a je jedno, jaký mají původ." prošel kolem bělovlasého muže a nakoukl do učebny.

,,Saorsie, běžte si s přáteli hrát ven. Kdosi mi našeptal, že jednorožci mají mladé." s úsměvem sledoval čtveřici nerozlučných přátel. Dětem se radostně rozzářila očička, než mávnutím hůlky zmizely. Salazar se zamračil a s opovržením se zahleděl na bratra.

Lucius polkl. Tohle byly chvíle, kdy se svého dvojčete opravdu bál.

***

Bělovlasý muž stál ve stínu stromů a pozoroval čtveřici nerozlučných přátel. Nejmladší z nich bylo teprve třináct let, ale už přes rok byla držitelkou Merlinova řádu a několika ocenění za vynalezení účinných protijedů na několik smrtelných jedů. Její přátelé byli stejně nadaní.