Parilis - Záhadná sestřenice

Zavržení 1/2

,,To jste už zase byli vzhůru celou noc?" zívla Rose, když našla Jamese s Parilis schoulené v jednom křesle u krbu ve společenské místnosti.

Dívenka jen zvedla hlavu a zazubila se. Cítila se příjemně unavená. Od chvíle, co s Potterem cvičila kouzla, byla její magie v klidu. Nikoho tak neohrožovala.

Koutkem oka zaznamenala Fredův znechucený výraz. Jen si povzdechla, zabalila se víc do svetru, který jí James půjčil a posadila se.

,,Neboj, celou noc ne, Jammie si zase schrupnul v Komnatě." drbla do mladíka, který stále ještě napůl podřimoval. Ten se hned pokusil probrat. Zamrkal a rukou zakryl zívnutí. Nechápal, jak ona může být celé noci vzhůru a normálně fungovat. I když... pozorně se na ni zaměřil a všiml si opět se zvětšujících kruhů pod barevnýma očima. Zas až tak moc bez následků to nebylo.

,,Co máte na dnešek v plánu?" nadhodil, zatím co po očku pozoroval Freda, flirtujícího s nějakou třeťačkou. Když si ho bratránek všiml, rychle obrátil svou pozornost na dvojčata. Rose se na něj povzbudivě usmála, než otevřela učebnici přeměňování a ukázala neurčitě na řádek v textu.

,,Myslela jsem, že bychom mohli zajít do knihovny. Podívat se, jestli by sme tam nemohli najít něco o klíčích." pokrčila rameny.

,,Myslíš, že odpovědi najdeš v Bradavické knihovně?" Hugo se tvářil pochybovačně, zatím co James si vzal učebnici a se zamračením otočil na jinou stránku. Chvíli ji nezaujatě studoval pohledem, načež ji přistrčil před sestřenku a poklepal na zvýrazněný text.

,,Pokud by tam něco bylo, tak by to muselo být v Oddělení s omezeným přístupem." zabručel v odpověď.

,,A nás prváky tam nepustí. Takže pokud nemáš povolení od ředitelky ty..." Rose se s očekáváním zahleděla na mladíka, ale ten jen zavrtěl hlavou a opřel se zpět do křesla.

,,Po té poslední návštěvě, kdy jsme s Fredem málem zdemolovaly půlku sekce, mám do té části knihovny doživotní zákaz."

Parilis potlačila úsměv. Dovedla si živě představit tu spoušť, kterou kluci v Oddělení s omezeným přístupem museli natropit. Bohužel jim to trochu ztížilo hledání. Sama doufala, že by tam mohli najít nějakou stopu. Něco, co by jim osvětlilo, co hledají. Nějakou nápovědu. Vytáhla z kapsy pergamen, na kterém měla napsánu první hádanku ze čtyř.

Kámen v očích hada,
kletbou smrti oplývá.
Kruh spojující životy,
na rukou nosívá.

Zamračila se. Hodně by jí pomohlo, kdyby měla přístup k rodinné knihovně. I když pochybovala... že by tam něco našla. Všechny knížky, keré měli doma znala skoro zpaměti a pokud si dobře pamatovala, ani v jedné nebyla zmíňka o očarovaném kameni, nebo kruhu či co to mělo znamenat.

,,Možná by nám pomohlo, kdybychom věděli, kdo byli ti čtyři." zamračil se Hugo na učebnici přeměňování a otočil několik dalších stránek.

Parilis se na něj podívala. Jo, možná by to pomohlo, ale... Nějak se neměla k tomu, aby jim to řekla. Historie jejich jména vymazala ze všech záznamů a knih. Krom Velkých čarodějů o nich nikdo nevěděl. Jedině...

,,Musím si něco ověřit!" vyskočila z křesla a vrhla se po schodech do dívčích ložnic. O chvilku později už sbíhala schody. Bez povšimnutí je minula a aniž by jim řekla, co má v plánu, opustila společenskou místnost.