Parilis - Záhadná sestřenice

Prozrazená 2/2

,,Tuhle ne! Tu druhou. Nemůžu najít druhou hůlku!" vzlykla.

James překvapeně pozvedl obočí. Byl jeden z mála, který věděl čí hůlku schovává ve druhém pouzdře.

Hugo se zamračil. Jediná možnost, jak ji mohla ztratit, byla ráno ve sklepení, když...

,,Hej Weasleyová! Nehledáš náhodou tenhle starej kus dřeva?" zakřičel Malfoy přes celou síň. Ve vzduchu při tom mával starou, již značně oprýskanou hůlkou.

Parilis zúžila oči a nepatrně se přikrčila. Náhle zcela klidná. Pomalým pohybem vytáhla z pouzdra ebenovou hůlku a zamířila s ní na blonďatého mladíka.

,,Vrať mi tu hůlku, Světluško!" procedila mezi zuby.

Několik studentů v její těsné blízkosti sebou trhlo, a pro jistotu se vzdálilo z jejího dosahu.Všichni maličkou čarodějku nejistě sledovali.

,,Máš smůlu, skrčku, nějak se mi nechce." zašklebil se. Úsměv mu však na tváři zamrzl, když jej jen o vlásek minul modrý paprsek neznámé kletby. V uších mu stále ještě zněl ten hrůzu nahánějící sykot.

Minerva rychle vstala s úmyslem oba žáky potrestat. Její pozornost však přitáhl hluk z chodby a podivný pocit chladu, který náhle prostoupil hradem. Obešla tedy stůl, a aniž by věnovala hádajícím se žákům jediný pohled, rázným krokem odešla pryč.

Nebyla jediná, kdo si všiml. Několik studentů ji zvědavě následovalo a Scorpius s Parilis najednou zcela zapomněli na svou rozepři.

Maličká čarodějka se zahleděla na své chvějící se prsty. Cítila mráz, který ji pomalu prostupoval do celého těla a mozek se marně snažil přijít na důvod toho šíleného děsu, který ji pomalu začínal obestírat.

Zacvičila rameny a zakroutila hlavou, ve snaze zbavit se toho pocitu, když tu náhle slabý hlásek kdesi v její mysli zašeptal tiché slůvko. Měla pocit, jako když někdo najednou luskne a jí se odpověď zjeví přímo před očima.

Zděšeně se vydala za ředitelkou a zbytkem žáků ven ze síně. Až sem při tom slyšela ředitelčin naštvaný hlas.

,,Je mi líto, paní profesorko, ale jsme nuceni prošetřit veškerá podezření." hádal se se ženou starší muž čistě blonďatých vlasů a ledově modrých očí.

,,To jistě chápu, Alfréde, ale ujišťuji vás, že vaše informace je zcela milná! Žádám vás, abyste vy i ty vaše odporné přízraky opustili pozemky školy!" Minerva stála hrdě před Ministrem kouzel a statečně čelila jeho neústupnému pohledu.

Snažila se při tom nevšímat si těch několika mužů, kteří pomocí kouzel drželi v šachu několik mozkomorů, které ministerstvo přivedlo sebou.

Parilis se zachvěla. Tázavě se zadívala na dvojčata a snažila se poslouchat. Nenápadně se krčila v hloučku a snažila se nevyčnívat, když tu ji někdo popadl za límec a prudce strčil vpřed.

Paricie přepadla dopředu a zůstala ležet na zemi všem na očích. Rychle se vyhrabala na nohy a polekaně kolem sebe rozhlédla. Byla v průšvihu, a to pořádném. Jen doufala, že se nastalá situace ještě dá nějak zachránit.